Velký interdimenzionální posun místo „velkého třesku“

 

      Tento text  představuje jiný průběh vzniku universa než je tomu v popisu „velkého třesku“.

     Zde jsou také odpovědi na některé otázky, které si kladou fyzici v CERNu a astronomové.

 

     Velký třesk, tak jak je popisován vědou a pokládán za doložitelný, neproběhl vůbec popsaným způsobem. To co opravdu proběhlo, lze spíše nazvat jako "Velký interdimenzionální posun“.

 

     Motto:

     „Vedle hlavního proudu vědeckých poznatků existují odlehlé kouty pseudověd: astrologie, prekognice, channeling, jasnovidectví, telekineze, kreacionismus a podobně. Kdyby se ukázalo, že na některé z těchto představ je něco pravdy, byl by to objev století daleko zajímavější a významnější než vše, co se dnes odehrává v běžném fyzikálním bádání.“ Steven Weinberg. 

     „Materialistický realizmus paranormální fenomény nezvládne, neboť chápe vědomí jako okrajový fenomén hmoty. Ale jak jsme viděli, působí vědomí na hmotu. Je to vědomí, co způsobuje kolaps pravdě-podobnostního mraku elementárních částic.“ Amit Goswami  

 

     Obsah:  

- Úvod

- Proč vznikl Vesmír?

 - - Před „velkým interdimenzionálním posunem“,  Channeling od Kryona: „Smysl života“

- Lidská trojjedinost

- Jak vše hmotné ve Stvoření vzniklo?

 - - Standardní kosmologický model, Channeling od Kryona: „Co je za Vesmírem?“

- Začalo to „velkým interdimenzionálním posunem“

- Jak vypadá tvar celého Stvoření

- Hmotná část Stvoření

- Co je prostor, čas a gravitace

- - Channeling od Kryona: „Čas je komplexní“

- Ještě jednou galaxie – pátá a šestá síla

- Channeling od Kryona: „Světlo ve Vesmíru“

- Stvoření, Vesmíry

- Co existuje

- Co neexistuje

- Dimenze

- Literatura

 

     Úvod

 

     Základní otázky, které si kladou vědci, ať se jedná o fyziky či astronomy nebo kosmology, jsou otázky proč a jak. Proč vesmír vznikl a jakým způsobem vznikl. Odpověď ale nelze najít ani pod mikroskopy, ani skrze dalekohledy a další technické prostředky. Odpověď na tyto otázky, i když především ve velmi zjednodušené podobě 3D nebo 4D, lze najít skrze Boha Stvořitele a další duchovní bytosti ze sféry Božství.

 

     Za posledních 20 let bylo lidstvu sděleno velmi mnoho informací, ale nejsou uvedeny v jedné moudré knize, ale v mnoha knihách a v mnoha jiných sděleních. Většina vědců tato sdělení neakceptuje a považují je za irelevantní, protože je nemohou hned, či v krátkém čase, a nebo vůbec dokázat. Ale mnoho intuitivních předpokladů různých vědců se naplnilo i za desítky let od jejich vzniku.

     V historicky krátké době, na základě různých objevů, pochopí mnoho lidí, že Bůh jako Stvořitel všeho a všech skutečně existuje. Až se podaří vědcům vyvinout kvantové mikroskopy a kvantové dalekohledy, zjistí, že Vesmír je plný života a že naše lidské DNA obsahuje z více jak 90% procent kvantové instrukce pro viditelnou část lidského genomu.

 

     V knize „Je Bůh a duchovní svět?“ autor knihy dovozuje na základě počtu pravděpodobnosti nemožnost vzniku života spontánním způsobem, jak to dovozuje věda. V mém textu s názvem „Je evoluce svým vlastním tvůrcem?“ ukazuji další aspekty, které jsou důležité pro vznik života, především je to existence duše, která oživuje každého živého tvora. Je nemožné, aby bez tvůrčího působení Stvořitele vznikl život na Zemi. A protože je to nemožné u vzniku života, tím také je nemožné, aby universum vzniklo samovolně, bez tvůrčího působení  Stvořitele. Jedno souvisí velmi úzce s druhým.

 

     Tento text byl napsán jako reakce na různá fyzikální a kosmologická tvrzení, obsažená v populárně vědeckých knihách autorů, jako je  Amir D. Aczel – „Okamžik stvoření“,  Jicchak Bentov - „Kosmická kniha“, „Tajemství a síla kyvadla“,  Michio Kaku – „Paralelní světy“ a Johannes von Buttlar – „Tajemný vesmír“, v konfrontaci s tím, co je nám sdělováno přímo od Boha – Stvořitele nebo skrze něho. V knihách je položeno mnoho otázek, kde věda zatím nenalézá odpověď nebo naopak je mnoho teorií a názorů na daný problém. Literatura, ze které jsem čerpal je uvedena na konci tohoto textu.

     Například v knize „Paralelní světy“ jsou uvedeny snad všechny matematické, fyzikální a astronomické teorie, známé do roku 2005, na téma velkého třesku, a toho, co po něm následovalo v celém stvoření. Různé představy, a často protichůdné teorie ukazují na základní nepochopení smyslu lidského života. Rovněž obavy vědců o budoucnost lidstva za miliony let jsou naprosto zbytečné.

 

     Mnoho vědců jsou lidmi věřícího v Boha, ať už má jakékoliv jméno a podobu. Mnoho vědců jsou členy křesťanských církví, ale jejich víra a obraz stvoření nepřesahuje sdělení obsažené v Bibli. To znamená, že nepokládají za možné, že by lidská bytost mohla nějakým způsobem hovořit s Bohem. Tato malá víra a nedůvěra je pak spojena s tím, že vznikají zbytečné teorie, které nejsou pravdivé, ale jsou rozvíjené a udržované při „životě“, protože se dají popsat matematickým způsobem.

      Velmi mnoho informací je lidstvu sděleno skrze bytosti inspirované k napsání knih přímo Bohem Stvořitelem nebo bytostmi ze sfér Božství. Důležité je pochopit, co jsme jako lidé, čeho máme dosáhnout a prostřednictvím čeho toho máme dosáhnout.

      Velké poučení je dáno lidstvu například v knihách N.D.Walsche, ať se jedná o knihy „Hovory s Bohem I-III. díl“, „Bůh, na kterého čekáme“, „Návrat domů k Bohu, v životě, jenž nikdy nekončí“ a mnoho dalších jeho knih. Tyto knihy vznikly jako dialog autora s Bohem. Tyto knihy začly vycházet v posledním desetiletí minulého století a v prvním desetiletí tohoto století a jsou dostupné v desítkách zemí. Podobně i v České republice vyšly v roce 2005-2007  knihy autorky Heleny Šeblové, které jsou inspirovány Bohem Otcem a Ježíšem Kristem a obsahují zejména v prvých třech dílech s názvem „Poselství 1-3 díl“ mnoho informací o stvoření, o fungování astrálního světa, o fungování duchovních sfér a sfér Božství, o vyspělých planetách atd.

     Důležitým pramenem poznání jsou také channelingy od Kryona – multidimenzionální bytosti ze sféry Božství, který v nich od roku 1989 přináší zejména informace o událostech souvisejících s rokem 2012, o kvantovém „světě“, o významu magnetismu pro život a mnoho dalších. Jsou to zejména informace o naší kvantové DNA a také informace kosmologické, z nichž jsou velmi důležité ty informace, které se týkají galaxií.

 

     Některé údaje jsem získal přímo skrze Boha – Stvořitele. To funguje tak, že na základě mého poznání a mé intuice pokládám otázky a dostávám kódy pravdy nebo nepravdy k obsahu otázky. Pak vím, zda moje formulace jsou pravdivé nebo nepravdivé. Moje poznání a moje poznámky jsou psány kurzivou.

 

     Tento text představuje stručný pohled na“počátek věků“, na tzv. „velký třesk“ a události, které vedly ke vzniku galaxií, a tvar kosmického prostoru – stvoření, sestavený na základě otázek vědců a obsažených v knihách, a odpovědi na ně, které mi bylo umožněno poznat.

 

    Moje poznámka: V textu používám slovo vesmír, svět nebo stvoření. Stvoření je dílo Stvořitele a obsahuje mnoho vesmírů, proto je přesnějším vyjádřením úplnosti všeho. Ale tam, kde nemůže dojít k mýlce, používám slova vesmír a také svět.

***

     První odpověď budeme hledat na otázku „proč“, proč vznikl vesmír?

     Před „velkým interdimenzionálním posunem“

- V absolutní sféře je jen přítomný okamžik. Čas neexistuje. Všechno existuje současně. Čas není pohyb, ale pole, kterým se pohybujeme v relativním světě.

- Před „velkým interdimenzionálním posunem“ existoval Bůh, Stvořitel všeho a všech, v absolutní sféře vždy („od počátku věků“), a to jako mužský princip - Bůh, v podobě nesmírně koncentrované energie - jang, a jako ženský princip - Bohyně, v podobě nesmírně koncentrované antienergie - jin, a jako Boží mysl a Boží vědomí, čili Duch svatý. To je prvotní Boží trojjedinost. Také existoval bezčasový nekonečný prostor jako „nicota“. Metafyzický vesmír byl tedy mnohem dříve než fyzický vesmír.

 

- Na „počátku“ Stvoření vznikl oceán lásky a jednoty, který představoval „Boží vědomí“. Toto Boží vědomí si můžeme představit také jako obrovskou skupinovou duši, tedy energii se zcela specifickými vibracemi.

-  V určitém bodě došlo z části tohoto oceánu ke vzniku individuálních duší, jako oddělených „JÁ“. Být odděleným „JÁ“ umožnilo získávat a shromažďovat ohromné množství zkušeností a také iluzí. Je to právě v bytí „Já“, v tom, být oddělen od celku a zažívat iluze, které s tím souvisí, aby mohly duše objevit to, co není. Individuální duše byla tedy oddělenou energií  Božího vědomí, které obsahovalo lásku a jednotu. Individuální duše byly opatřeny také myslí, aby mohly tvořit myšlenkou.

- Najednou zde byly duše odlišné a oddělené od druhých duší kolem nich a zakoušely zázrak toho, být individualitou. Stále byly velmi blízko zdroji Božského světla, byly naplněny láskou a přetékaly radostí a tvořivostí. Existovala v nich neskutečná touha zakoušet, poznat, cítit a tvořit.

 

- Absolutno je absolutno. Je to veškeré jsoucno. Je to alfa a omega všeho. Absolutno nelze stupňovat. Stupně existují pouze ve sféře relativity. Ve sféře Absolutna nemůže duch prožívat žádný aspekt toho, čím je, protože tam neexistuje žádný aspekt toho, čím není. V absolutní sféře není nic než nádhera, takže nádhera vlastně „není“. To znamená, že ji nelze poznat, protože ji nelze prožívat v nepřítomnosti něčeho, co není nádherné. Ve skutečnosti je duch totožný se vším. V tom je jeho nádhera! Ale tuto nádheru totožnosti nemůže duch poznat, dokud je totožný se vším, neboť neexistuje nic jiného, takže být totožný se vším neznamená nic. Uvědomuje si jen, že existuje, ale neprožívá nádheru té skutečnosti. To je tedy ráj neboli Eden.

 

- Vědění je božským stavem, ale největší radost je z bytí. Bytí lze dosáhnout jedině zkušeností. Evoluce postupuje takto: vědění, zakoušení, bytí. Tohle je také Boží trojice – trojjedinost, kterou je Bůh.

- Bůh Stvořitel se rozhodl v určitém bodě pro vznik hmotné části Stvoření, pro vznik hvězd a planet, na kterých může vzniknout život. To bylo vytvořeno v procesu, který můžeme nazvat „Velký interdimenzionální posun“, který věda nazývá nesprávně „Velkým třeskem“.

-  Individuální duše představovaly anděly, kteří se zapojili jako tvořitelé do vznikajících forem života na jednotlivých planetách v celém Stvoření. Tvořitelé – individuální duše se staly oživujícím aspektem každé formy života. Bez jejich přítomnosti by život nemohl fungovat v žádné formě života.

-  Část těchto duší se podílela také na vzniku života na planetě Zemi. Život na Zemi se pomalu vyvíjel skrze přítomnost materiálních prvků, které nabízely širší paletu možností pro inkarnování vědomí v materiálních formách a tělech: minerálů, rostlin, a později zvířat.

- A my někteří, nyní už lidé, jsme byli v tomto procesu tvoření hluboce zapojeni. Jak? Byli jsme andělé a dévové (bytosti, které pracovaly na éterické úrovni, tj. blíže k fyzickému světu než andělé), kteří podporovali a pečovali o rostlinnou říši, kteří důvěrně znali „síť života“ na Zemi a hluboce o ni pečovali. Stejně tak jsme poskytovali lásku, péči a éterickou výživu živočišným formám života. Vzpomínky uvnitř nás na „ráj“ či Rajskou Zahradu, na dokonale vyváženou přírodu, na které jsme se podíleli jako ošetřovatelé a ochránci života, pramení z tohoto prastarého věku. Tehdy jsme se ještě neinkarnovali, ale vznášeli se mezi éterickou a fyzickou říší. Byli jsme andělé na hranici zrození do hmoty.

      Byli jsme jako děti hrající si v ráji, vždy jsme měli náladu na dobrodružství, žertování, smích, na prožívání radosti ze svobodného vyjadřování sebe sama v bezpečném prostředí. Navzdory své hravosti jsme měli obrovskou úctu k vůdčím zákonům života a ani by nás nenapadlo zacházet s životními formami s ničím nižším než s hlubokou laskavostí a respektem.

- V určitém bodě, kdy vznikly ve Stvoření už první galaxie, Bůh Stvořitel ze své Boží podstaty oddělil obrovský počet částeček, které představují „Boží jiskry“ nebo také „Vyšší Já“, pro potřebu inkarnace duší do lidských těl. Každý takto vytvořený duch se spojil s duší a také s myslí. Tím bylo vytvořeno duchovní tělo, které bylo schopné inkarnace do lidské bytosti. Inkarnovaná lidská bytost se skládala z Ducha v duši, z mysli a hmotného těla.

     Ne všechny lidské bytosti ve Stvoření obsahují duši včetně Ducha. Takové bytosti obsahují pouze duši bez Ducha, mysl a hmotné tělo. Tyto bytosti nemají intuici, nedokážou být láskyplné a soucitné.

 

- Aby mohl Stvořitel prožívat sám sebe, oddělil ze sebe ještě před Velkým dimenzionálním posunem nesmírný počet částeček, jiskry Boží - duchy. Tito duchové byli spolu s Bohem v absolutním světě, v ráji, kde neexistovalo nic jiného než vědění a láska. Protože v ráji neexistovalo nic jiného, nemohli tito duchové poznat, čím vlastně jsou. Proto si duchové, v souladu s Božím plánem, vyprosili, aby mohli prožívat bytí. Ve skutečnosti to byl Bohem plánovaný akt.   V bibli je tato okolnost pojmenována jako vyhnání Adama a Evy z ráje. K tomu účelu způsobil Bůh velký třesk tak, aby vznikly planety, na kterých by mohli žít lidé, kteří by obsahovali v sobě jiskru Boží – ducha, který by měl možnost tímto způsobem prožívat bytí. Vznikl duální svět.

- Náš duch, naše Vyšší Já, je tady od tohoto samotného počátku a pamatuje si svůj pobyt i ve sféře absolutna před „velkým třeskem“, po „velkém třesku“ a všechny životy ve hmotných tělech na všech planetách.

 

- Veškerá tvorba ve stvoření probíhá na základě myšlenky, slova a činu.

- Všechno, co je vytvořeno ve stvoření, je vytvořeno Stvořitelem na principu polarity, to znamená, že věci jsou navrženy a stvořeny tak, aby samy sebe vyvažovaly, aby udržovaly rovnováhu. Díky polaritě toho, čemu říkáme plus a mínus, jang a jin, se všechny věci pohybují a snaží se získat rovnováhu v rámci pole. Všechny polarity však mají sklon k vychylování způsobené tím, co lze nazvat jako tlak mezi stejnými částicemi. Atomy, které mají opačné náboje, se naopak vyhledávají. To se nazývá magnetismem. Všechny věci mají dualitu. Kdyby tomu tak nebylo, vesmír by byl jednotvárné a nudné místo k životu. Vytvořením duality pro každou jednotlivou částici je stvořen aktivní vesmír, který sám sebe vyrovnává a nikdy není v klidu. Pokud by tomu tak nebylo, byl by statický, neměnný a ne-tvůrčí. Takže bez polarity by nebyl život. Život je vytvářen existencí duality, polaritou v atomových částicích.  Život je projekt/koncept. Dokonce i galaxie mají dualitu.

- Proto Bůh stvořil, na základě „velkého třesku“ fyzický vesmír, čili relativní sféru, duální vesmír, do které měli duchové vstupovat také v hmotných tělech, a také stvořil systém relativity, který jej řídí. To učinil Bůh na základě svého rozhodnutí, jak chce prožívat sám sebe, a na základě svých tvůrčích myšlenek.

 

- S otázkou, proč vznikl vesmír, souvisí úzce to, s jakým vědomím přicházíme na tento náš svět. Převážná většina lidstva se po narození nachází ve třetí dimenzi vědomí. To znamená, že nemá přístup do svého nadvědomí a nic si nepamatuje na úrovni své mysli o svých minulých životech. Náš duch, naše Vyšší Já, které ví všechno, nás doprovází po všechny životy, tedy v různých hmotných tělech, ale většinou s ním nedokážeme komunikovat na úrovni naši mysli a vědomí. Tím vzniká naše představa, že jsme od všeho odloučeni, také od Boha, a že jsme tady sami.

- Bůh ale chce být poznán. Naše životy, naše vědomosti, znalosti a zkušenosti vytváří postupně „skládačku“ o tom, kdo jsme my lidé a že Bůh existuje, a jaké jsou Jeho projevy. Bůh, ať má jakékoliv jméno, nám posílá jednak Proroky a Mistry, kteří nám sdělují pravdu o nás lidech, o Bohu, o tom co jsme ve vztahu k Bohu a co máme činit, abychom se k němu po smrti hmotného těla dostali. S tím souvisí pojmy reinkarnace a karmy, a ty jsou přirozenou součástí především východních - nejstarších náboženství. To všechno je úkolem pro každý náš nový život. Toto celistvé poznání změní realitu naší planety Země.

- To co se stane s planetou Zemi, je část řešení, které vesmír potřebuje. Je to řešení rozluštitelné pouze s využitím svobodné volby lidí, kteří nevědí, že jsou božští. Tím jsme.

***

        Channeling od Kryona: „ Smysl života“ 15.07.2013  

     Otázka: Drahý Kryone, je jedna otázka, na kterou mi nikdo nebyl schopen odpovědět. Je to otázka, která mne mate a znepokojuje po velmi dlouhou dobu. Nesmírně by mne potěšilo, pokud bys mi mohl dát odpověď, které bych rozuměl. 
     Proč tu všichni jsme? Nerozumím účelu lidských výzev. Proč je to nezbytné? Proč si oblékáme závoj zapomnění, když se vtělujeme do lidské formy? Proč se to všechno vůbec děje?

     Odpověď: Drahý, tato otázka mi byla položena mnohokrát a já na ní v minulých letech mnohokrát odpovídal. Ptáš se na smysl života! Toto je jedna z nejčastěji pokládaných, ale také nejvíce ceněných otázek. Nikdy nebudeme unaveni z odpovídání na ni!

      Chvíli přemýšlej. Jestliže jsi věčný a kouskem Boha a přišel jsi sem dobrovolně, pak musí být něco, co se za tím skrývá, že? Koneckonců, proč bys to jinak dělal? Proč svobodná vůle? Proč to lidské strádání a všechny ty konflikty? To všechno musí vést k nějakému vyššímu cíli, který je skryt duchovnímu pohledu.

     Dovol mi, abych se tě zeptal na toto: dokážeš si představit něco, co by Bůh / Duch nedokázal? Tvá první reakce může být: „NE. Bůh dokáže cokoli.“ Odpověď je však ve skutečnosti tato: Bůh je předpojatý! Bůh je předpojatý v lásce. Proto když je ve Vesmíru situace, která potřebuje být rozhodnuta bez této předpojatosti… v rámci neutrálního hracího pole bez Božího vědomí, pak existuje metoda, jak to udělat. V tomto případě se nazývá Země.
     Slyšel jsi někdy výraz: Jediná planeta Svobodné Volby (Vůle)? Byl jsi zvědavý, co to znamená? Znamená to snad, že na dalších planetách, kde existuje život, svobodu volby nemají? Samozřejmě, že ne. Znamená to, že toto je (v současnosti) jediná planeta, kde si můžete vybrat vibrační úroveň. Jste jediní, kteří mají moc a schopnost (1) rozpoznat svůj vlastní duchovní původ a (2) použít je na změnu reality na Zemi. V tuto chvíli je Země jediná planeta obývaná božími stvořeními.

     Předali jsme vám o tom v minulosti mnoho informací. Jdi a najdi si je. Vysvětluje to, proč  E.T. přicházejí a odcházejí, ale nedělají toho o mnoho víc (např. přistávají a ukazují se). Vysvětluje to, proč by se E.T. s vámi chtěli pářit (mohou, ale pouze biologicky a ne spirituálně). Snaží se „naklonovat“ vaše Vyšší Já! (Nemohou.) Cítí vaši neuvěřitelnou sílu a vy ne! (Kosmický humor obklopující vaší dualitu.) Vysvětluje to, proč vy jediní máte jen jedno slunce - většina planet, na kterých existuje život, má binární sluneční systém. Vyvinout život je mnohem snazší tam, kde jsou dvě slunce a kde se planety nacházejí v „zóně života“. Vy máte slunce jen jedno a proto je obtížné vás najít a zaměřit.   
     Nazývejte to testem, jestli chcete, ale nejde o to - testovat vás. Je to pouze test energií a vibrací. Proto pokud to chcete pojmenovávat, nazývejte to zkušeností / zážitkem místo testem. Je to přesnější. Jste dobrovolní testovací pracovníci, zažívající pozemskou zkušenost, ale tento fakt je před vámi zcela skryt, když přicházíte a odcházíte a přicházíte a znovu odcházíte. Toto je také základní význam výrazu „být si rovni“. Znamená to, že všichni jste božími stvořeními, jejichž duchovní schopnosti jsou stejné. Záleží na vás, jak s nimi naložíte, abyste změnili realitu svou i této planety. 

     Je ještě něco, co byste si měli uvědomit: Proč by se Lidská Bytost vůbec chtěla znovu vracet po životě plném zkoušek, utrpení a smutku? A přesto to děláte! Umíte si to vysvětlit? Já ano. Když nejste zde (na Zemi), vidíte větší obraz. Když nejste na Zemi, nemůžete se dočkat, až se vrátíte a uděláte ještě víc… až budete pokračovat ve svých zkušenostech a pomáhání tomuto testu energií. 

     Odpověz mi na toto: Proč jsi se v tomto životě vrátil? V době, kdy se rýsoval Armagedon a většina pozemských proroctví vám říkala, že nastane „konec“. Proč sis vybral tuto konkrétní dobu pro svůj návrat? Myslíš si, že to byla náhoda – nebo hůř… nějaký druh trestu? NE! Myslíš si, že sis vybral tuto dobu pro to, aby ses vrátil a zemřel hroznou smrtí? Odpověď zní NE. Místo toho ses nemohl dočkat, až se vrátíš a všechno to změníš! Na druhé straně chápeš, že není žádná budoucnost. Věci, které jsou „napsány“ vašimi nejlepšími proroky jsou pouze potenciály toho, co by se mohlo stát na základě energií daného okamžiku (kdy to psali či „předpovídali“). 
     Proto musíš rozumět, že existuje „velké tajemství“… všem známé, ale na vědomé úrovni skryté. Je o novém Univerzu a jeho počínající energii. Je o Zemi nabízející objektivní odpověď na univerzální otázku. Kdy se tato energie usadí (Kdy bude k dispozici / vytvořena – pozn.př.)? Když dojde na poslední soud, jaký bude výsledek?
     Nyní to začíná být vážně dobré: Poslední soud měl probíhat teď. Všichni vaši proroci vám to říkali. Všichni nazývali vaši dobu „konec času (světa)“. Vy jste ale tyto věci změnili a vystoupili z cesty starých proroctví. Nyní jste vytvořili něco neočekávaného, mimo jakékoli předpovědi. Ověřte si to! Jděte a najděte proroctví, které by popisovalo vaši současnou situaci. Nenajdete ho. Odehrála se stará proroctví? Ne. Proto se změnila mřížka a proto se teď nacházíte v bodu, kdy se tento test rozšířil. 
     Co se pravděpodobně stane na Zemi, ovlivní život v celém univerzu. To, co děláte právě teď, je známo všem na druhé straně toho, co nazýváš „závojem“. To byl důvod všech učení a proč mnoho (lidí / bytostí) přináší stejné poselství… povznášející, které vás vyzývá, abyste pokračovali a nacházeli řešení dříve neřešitelného… a abyste skutečně objevili své božství. 

     Proto také hovoříme o „velkém třesku“. Žádný nebyl. Jednalo se o vesmírný dimenzionální posun, kdy bylo vše stvořeno zdánlivě z ničeho – vše naráz. Ale existuje bohatá a rozsáhlá spirituální historie o tom, jak se to stalo a jaká byla energie počátku. Tehdy jste u toho také byli… to je ale jiný příběh.
     „Předpojatostí“ Boha je láska. Jak se přesouváte do vyšších vibrací, uslyšíte tuto povzbudivou předpojatost každou svou buňkou.

 
     Tolik vás milujeme.

     KRYON

 

      Moje poznání: Lidská trojjedinost

     Vše co bylo Bohem stvořeno, bylo stvořeno pro člověka v jeho trojjedinosti.

     Lidská trojjedinost představuje duši s duchem, mysl a hmotné tělo. Tato trojjedinost umožňuje duchu, našemu Vyššímu Já, zažívat bytí skrze hmotné tělo. K tomu jsme vybaveni myslí, kterou používáme pro tvorbu myšlenek, a myšlenky jsou energie a jsou tvůrčí. Lidské tělo je nástrojem mysli a ducha.

     Duše obsahuje ducha a dále informační pole vědomí, podvědomí, nadvědomí, auru, čakry, kvantovou část DNA, akášický plán a akášické mezníky, životní cíle a spolu s morfologickým polem mysli se stává součástí duchovního těla.

     Přicházíme ve hmotném těle do relativního světa - do toho, čemu Bůh říká sféra Relativity - abychom mohli prožívat to, co nemůžeme prožívat ve sféře Absolutna. Snažíme se tak prožít to, čím opravdu jsme. V absolutní sféře to můžeme vědět, ale nemůžeme to prožívat. Naše duše chce svou realitu prožívat.

     Relativní sféra byla stvořena proto, abychom mohli prožívat své já jako něco nádherného. Nutným předpokladem toho, abychom mohli prožívat nádheru své totožnosti se vším, je nějaký stav, v němž je možné nebýt totožný se vším. Protože ve sféře Absolutna - která je absolutní realitou - existuje pouze Boží jednota, je nemožné, aby existovalo něco, co by nebylo totožné se vším. Existovat může jen iluze toho, že nejsme totožní se vším. Právě za účelem vytvoření této iluze byla stvořena sféra relativity. Tuto sféru lze přirovnat k Alenčině říši divů, kde nic není tím, čím se to zdá být, a kde se všechno zdá být tím, čím to není.

     Naše ego je hlavním nástrojem, jenž vytváří tuto iluzi. Je to nástroj, který nám umožňuje představovat si, že naše já je odděleno od všeho ostatního, čím jsme. Naše ego je ta část našeho já, která nás chápe jako jedince. Člověk není jedinec, ale musí být individualizován, aby mohl pochopit celek. Takže v tomto smyslu je „dobré“ mít ego. Vzhledem k tomu, čeho se snažíme dosáhnout, to je „dobré“.

     V této souvislosti je nutné si znovu uvědomit, co jsme jako lidé.  Měli bychom pochopit, že nejsme jen hmotné tělo, ale že jsme především nesmrtelný duch v individualizované duši, mysl a hmotné tělo v trojjedinosti, a že po smrti hmotného těla z nás lidí vznikne tělo astrální, které obsahuje esenci energie hmotného těla, morfogenetické pole mysli, duši a v ní ducha, informační pole podvědomí, vědomí a nadvědomí spojené v univerzální vědomí, čakry a auru. Stáváme se jemně hmotnou astrální bytostí, která dokáže tvořit okamžitě myšlenkou a vše si pamatuje ze všech svých životů. Měli bychom pochopit, že se opakovaně rodíme a vstupujeme jako duše do zárodků hmotných těl, že existují následky našich minulých životů v podobě karem. Měli bychom pochopit, že existuje pro každou inkarnovanou duši karmický scénář se svými karmickými mezníky, které ovlivňují naší svobodnou vůli.  Jedná se o koloběh životů a bytí. Cílem všeho je dosáhnout v lidském životě takové láskyplné úrovně, která nám jednou umožní návrat do sféry Božství.

     Astrální svět, do kterého odchází astrální těla po smrti hmotného těla, se nachází ve stejném časoprostoru jako viditelný svět. Astrální těla obsahující duši, esenci hmotného těla a mysl mají hmotnost jen několik gramů. Jejich energetické vyzařování, jejich frekvence je v pásmu ultrafialových vln. Obdobně i duchovní svět obsahuje duchovní bytosti, které jsou energií o vysoké frekvenci také v pásmu ultrafialového záření. Astrální bytosti a duchovní bytosti dokážou spolu komunikovat. Astrál má sedm dimenzí. Planety a lidstvo mají až 12 dimenzí vědomí a podle duchovní vyspělosti patří do různých sfér.

      S tímto poznáním není třeba mít jakékoliv obavy o existenci lidstva, protože vše je dokonale Bohem řízeno a vše slouží k našemu poznání a k prožitkům bytí. Proto všechny obavy vědců o konci života lidstva jsou zbytečné a plány na zachování života na jiné planetě představují plýtvání penězi a energií. Není potřeba vytvářet civilizaci typu I, II, III. Lidstvo, které se nachází plně v 5. dimenzi vědomí, má již neomezené zdroje energie, které nezatěžují planetu ani lidstvo.

     V první řadě je nutno pochopit, že vše co se ve stvoření děje má za cíl vytvářet planety na kterých může vzniknout život a posléze mohou být obydleny lidmi za účelem prožívání svého bytí. Takových planet ve stvoření jsou miliardy. Jen v naší galaxii existuje 28 velmi vyspělých planet sdružených do Galaktické konfederace. Mnoho planet, např. i naše Země, dosud členy nejsou. 

    Druhou odpověď budeme hledat na otázku „jak“, jak vše hmotné ve stvoření vzniklo?

     Uvádím výňatek z knihy autora Josefa Šuráně „Je Bůh a duchovní svět?“:

 

    „Jsou dva aspekty nás obklopujícího materiálního světa, jež se nejčastěji jeví jako kontroverzní z přírodně- vědeckého a náboženského hlediska:

    Jsou to vznik našeho vesmíru a vznik a vývoj života.

 

     Standardní kosmologický model

     Ani současná přírodní věda, přiklánějící se pro vysvětlení jejich původů jen k jistým hypotézám, si svými pohledy na tyto otázky není jistá.

     Obě tyto po staletí lidmi si kladené otázky se totiž vymykají z přirozeného řádu všeho ostatního, co můžeme v našem materiálním světě pozorovat, vnímat a přírodně-vědecky popsat, jež zahrnuje téměř nevyčerpatelné množství přírodních jevů.

     Tento obrovský nepoměr mezi téměř nevyčerpatelnou šíří v našem materiálním světě se vyskytujících a přirozeně vědecky popsatelných a vysvětlitelných jevů vůči těmto dvěma jeho zvláštním aspektům, které nemohou být takovým způsobem popsány a vysvětleny, byl a dosud je velmi matoucí pro mnohé – a to nejen z hlediska koncepce přírodních věd, ale také filosoficky.

     To vedlo a dodnes často svádí lidské myšlení k tomu, že i tyto dva zvláštní aspekty našeho světa -  vznik vesmíru a vznik a vývoj života – bývají zařazovány mezi přirozené přírodní jevy, jež by měly být rovněž přírodně-vědecky vysvětleny. Obojí se předpokládá v zájmu jakési univerzální, zcela jednotné a mnoha vědci upřednostňované vědecké a filosofické koncepce, nepřipouštějící výjimku. 

     V této koncepci je vznik našeho vesmíru (který byl od antiky až do nedávna považován za věčný) dnes vysvětlován pomocí hypotézy nekonečného multiverza  - věčně existujícího světa s nekonečným množstvím v něm stále vznikajících jiných vesmírů a vznik života pomocí hypotézy abiogenese.

     Pokud se také předpokládá, že vědecky vysvětlitelné jevy zahrnují veškeré aspekty pozorovaného materialního světa a zároveň představují veškeré Jsoucno i Bytí - dospívá se filosoficky k materialismu a ateismu.

      Všechny tyto koncepce jsou však nejen přírodně-vědecky, ale i filosoficky neudržitelné.  To bude hlavním předmětem našich dalších úvah, jež se budou v tomto dílu zabývat především otázkou vzniku našeho vesmíru ve „velkém třesku“.

      Podle obecně uznávaného soudobého stavu vědeckého poznání, opírající se o soubor poznatků nazývaných standardní kosmologický model, se náš vesmír vynořil z neexistence před asi 14 mld  let z primordiální singularity, z níž se začal v gigantickém výbuchu prudce rozpínat. Tato jeho prvotní fáze se nazývá „velký třesk“.

      Podle tohoto modelu primordiální singularita představovala výchozí fyzikální stav našeho vesmíru o nesmírně vysoké teplotě mnoha miliard kelvinů (teoreticky snad asi 10³² kelvinů, existující v Planckově čase 10^-43 sekundy po velkém třesku) a o nepředstavitelně vysoké hustotě energie soustředěné do extrémně malé oblasti prostoru ve formě takzvaného kvark-gluonového plazmatu. To mělo být směsí základních elementárních částic – volných kvarků a  gluonů s příměsí leptonů (elektronů a neutrin) a jim odpovídajících antičástic.

     Gluony se pokládají za částice silné interakce, která drží kvarky pohromadě. Avšak za vysokých teplot (≥10^{12  o}K), které panovaly na počátku vesmíru, by se kvarky a gluony měly chovat jako volné částice vytvářející kvark-gluonové plazma. Rozlišují se kvarky tří barev: červené, zelené a modré. To jsou však pouze smluvená označení pro některé jejich vlastnosti a ne jejich skutečné barvy. Jejich bezbarvé kombinace vytvářejí hadrony: bezbarvé trojkombinace baryony (např. protony a neutrony), bezbarvé dvojkombinace pak mezony. V tomto standardním modelu působí ještě další dvě interakce: elektromagnetická mezi částicemi s elektrickým nábojem a slabá mezi leptony (zprostředkovaná částicemi W^+,  W^-  a Z⁰ ) a také kvarky, které podléhají všem těmto třem interakcím. Gravitační interakce, která působí mezi všemi částicemi, je tak slabá, že se v tomto modelu zpravidla ani neuvažuje.

     Předpokládá se, že při srážkách částic s antičásticemi docházelo k jejich vzájemné anihilaci a ke vzniku vysoce energetického gama záření (vzniku gama-fotonů) a také k opětovnému vzniku částic a antičástic v obráceném procesu zvaném materializace.

      Myšlenka, že náš vesmír nemůže být statický a že se musí rozpínat (nebo v jisté fázi smršťovat) pochází od ruského matematika a meteorologa A.A. Friedmanna (1888-1925).

      Prvotní myšlenka, že se náš vesmír vynořil z nesmírně malé oblasti prostoru, výbuchem jakéhosi kosmického praatomu, v němž byla soustředěna nepředstavitelně obrovská energie, je však pozdější a pochází od belgického abbého (katolického kněze) G.É. Lemaitra  (1894-1966), profesora univerzity v Lovani, který se také zabýval astrofyzikou a kosmologií. Vyslovil ji jako hypotézu v souvislosti se svým řešením Einsteinových gravitačních rovnic, popisujících rozpínání vesmíru.

      Rozpínání vesmíru pak v roce 1929 potvrdil z astronomických pozorování americký astronom E.P. Hubble (1889-1953). Ukázalo se, že pozorované galaxie se od nás vzdalují s rychlostí úměrnou jejich vzdálenosti, což se označuje jako Hubbleův zákon. 

 Co předcházelo vzniku primordiální singularity, je mimo oblast na empirii založeného fyzikálního poznání a o tom se proto může pouze spekulovat. Tato spekulace může mít povahu fyzikální hypotézy, nebo povahu filosofickou (metafyzickou).

     Současná fyzikální hypotéza přičítá její vznik gigantické fluktuaci vakuové energie nekonečného, neustále kmitajícího vakuového pole rozprostírajícího se v multiverzu. Multiverzum je, na rozdíl od dosud předpokládané existence universa, tedy jednoho vesmíru, hypotetický mnohovesmírný, nekonečný svět, jehož jedním reprezentantem by měl být také náš vesmír. 

     I ostatní vesmíry by měly vznikat v obdobných fluktuacích tohoto předpokládaného nekonečného, neustále kmitajícího vakuového pole, nazývané také falešné vakuum. Uvedená hypotéza je fyzikálně neověřitelná a nejeví se jako fyzikálně reálná.

 Pro další postup musíme vzít v úvahu informace, které jsou nám o vzniku vesmíru a vzniku života na Zemi předávány již více jak 20 let od multidimenzionální bytostí pocházející z Božství, která má název KRYON.  Celé znění důležitých channelingů nebo výňatků z nich je uvedeno také v příloze tohoto textu.

     Pro další postup musíme vzít v úvahu informace, které jsou nám o vzniku vesmíru a vzniku života na Zemi předávány již více jak 20 let od multidimenzionální bytostí pocházející z Božství, která má název KRYON.  Celé znění důležitých channelingů nebo výňatků z nich je uvedeno v příloze tohoto textu. Jedná se o channelingy nebo výňatky z nich s názvy:

 

- Výňatek z channelingu „Fyzika a věda“   17.6. 2007

- Výňatek z channelingu „Současné události“  12.7.2008

- Výňatek z channelingu  „Velká vědecká předpojatost“ 7.11.2009

- Výňatek z channelingu „Plánované lidstvo“  24.7.2011

- Fyzika v příštích 500 letech  17.5.2014

 

      Zde nyní ještě uvádím důležitou odpověď na otázku: „Co je za Vesmírem?“ 20.06.2013 

 

     Otázka: Drahý Kryone, co existuje za naším Vesmírem?

 

     Odpověď: Abych mohl odpovědět na tvoji otázku, musím ji rozšířit. Tvoje otázka je lineární a Vesmír není. Předpokládáš za A) že Vesmír je jeden a tedy za B) musí být něco "za ním" v jednotném smyslu. 

     Váš Vesmír je součástí multiversa stvořených událostí, které existují simultánně v různých časoprostorech. Překrývají se velmi zajímavým způsobem a jednou za čas spolu koliduji a vytvoří tak událost typu "velkého třesku", který vytvoří další 4D Vesmír. Takže odpovím na tvoji otázku nejprve takto: Co je za vaším Vesmírem je to, co s ním interdimenzionálně koexistuje ve stejném prostoru.

     Je to ale mnohem komplexnější než si myslíš, neboť je toho mnoho, co nejsi schopen vidět ve 4D. Přesto ses zeptal velmi dobrou 4D otázku o tom, co je ve skutečnosti za limity tvého 4D Vesmíru. Druhou odpověď asi nepochopíš: Co je za ním? Je to nekonečný prostor zdánlivě vypadající jako NIC, připravený pro další nové Vesmíry. Váš se zahýbá a překládá, takže ve skutečnosti není zas tak velký jak si myslíš, ale prostor kolem něj se rozkládá do nekonečna... bez omezení... bez konce... stejně jako vaše vlastní božskost. Váš lidský mozek zaznamenává věci, které nemají obsah a nezapadají do žádného šuplíku. Nemá obsah z vaší perspektivy vidění, ale ve "všem co je" je vždy něco přítomného-existujícího, i když se to může jevit jako pokračující "do nekonečna". 

 

       Z Kryonových channelingů a jejich výňatků lze vybrat tyto důležité informace:

- Neexistuje v jádru galaxií temná hmota ani temná energie.  Ve skutečnosti se jedná o 5. a 6. interdimenzionální sílu. Souvisí to také s polaritou, která existuje ve všem.

- Díky těmto interdimenzionálním silám se hvězdy v galaxii pohybují kolem centra v plochém rotačním režimu.

- Mezi galaxii a sluneční soustavou existuje velký rozdíl. Ve středu sluneční soustavy se nachází obyčejná hmota. Ve středu galaxií se nachází interdimenzionální síly-dvojčata. Tyto dvě síly tvoří silnou a slabou interdimenzionální sílu. Dvojčata jsou výsledkem Bohem předpojatého vesmíru a interdimenzionální fyziky.

- V galaxiích se všechno pohybuje společně. Vše rotuje stejnou rychlostí ve vztahu ke středu…jako obří kolo, kde je vše propojeno.

- Všechny galaxie jsou spojeny provazci síly, které způsobují tah a tlak mezi galaxiemi.

- „Velký třesk“, jak je vědci popisován, se nikdy nekonal. Sama myšlenka „velkého třesku“ je 3D vysvětlení interdimenzionálního atributu. Tzv. „velký třesk“ byl na začátku interdimenzionální.

- Věda je hrdá na teorii „velkého třesku“ a má k tomu časovou linii. Jak můžete mít časovou osu pro kvantovou událost? V kvantovém stavu není žádný čas. Dokonce věda přišla na to, že existuje zbytek po „velkém třesku“, který můžete změřit a který dokazuje, že má věda pravdu.

- Podívejte se na nesoulad v současné teorii: jak by vše mohlo vzejít z ničeho, v rychlosti vyšší než je rychlost světla, v okamžité expanzi, porušujíc všechny zákony současné fyziky a vytvořit vesmír nynějšího objemu v nano-momentu? Přesto předpojatost lineárního myšlení nechává toto vše stát se v lineární časové ose.

- I teorie“ velkého třesku“ musela být na počátku interdimenzionální

- Vědci nechápou, že kvantová událost „velkého třesku“ stále probíhá. Vysvětluje to energii expanze vesmíru. Vysvětluje to i „energii“, kterou nevidíte. Ony „zbytky“, které měříte, jsou důkazem skutečnosti, že tato událost stále probíhá, tak jak to vidíte ve 3D, ale tato událost – realita stvoření – je v kvantovém stavu.

- Centrum vaší galaxie „vyplivlo“ hmotu, kterou jste vy. Věda to má obráceně.

- Trvale jsou vytvářeny vesmíry skrze interdimenzionální posuny – když jedna dimenze doslova koliduje s další. Je to velkolepá kvantová událost. A tehdy získáte všechny ty atributy, které popisujete jako „Velký třesk“. Po kolizi hmoty a antihmoty na daném místě v Universu pokračoval postup tvorby hmotné části galaxie podobně tak, jak byl popsán teorii „velkého třesku“. Vše ale proběhlo v bezčasovém prostoru a za podstatně menších teplot. Začalo to také vytvářením kvark- gluonového plazmatu.

- Vibrační frekvence světla, které hvězdy vysílají, se spojují do chóru a vytvářejí souzvuk, který je nádherný. Je možno ho slyšet na kvantové úrovni.

- Vstupem do interdimenzionální fyziky, která zahrnuje i energie toho, co nazýváme spiritualitou, najdete něco, co jste nečekali: VĚDOMÍ…fyziku s postojem. Interdimenzionalita galaktického centra má vědomí. Musí mít. Vše interdimenzionální je sladěno se Stvořením.

- Prolomení zdi lineární logiky vás dovede k pochopení inteligence ve fyzice.

- Dvojčata v centru vaší galaxie vedou k dvojčatům ve středu všech ostatních galaxií.  K miliónům a miliardám z nich. Všechna jsou propojena způsobem mimo prostor, mimo čas, jako pouta mezi přáteli, kteří mají vědomí. Je to vlídnost, inteligentní pojivo, které drží vesmír v lásce.

- Astronomové začínají hovořit o „inteligentním designu“. Začínají chápat, že kvantový vesmír může mít samozřejmě vědomí.

- Jste ve vesmíru stvořeném pro život!  Kdybyste mohli hodit kostkou fyziky a stvořit vesmír, nikdy byste nešli touto cestou. Nikdy. Statistici řekli, že toto je mimo pravděpodobnost náhody…přesto se nacházíte na Zemi   překypující životem.

- Na planetách kolem vás je život, ale vy jste ho zatím neobjevili. Je mikrobiální a představuje počáteční znaky jednobuněčného života (např. na měsíci Jupitera Europě).

- Multiversa jsou všude kolem vás. Prochází vámi. Jsou interdimenzionální – jsou ještě více než to. Necítíte je. Existují a současně existujete i vy. Každé z nich je ve specifickém druhu fyziky. Vaše fyzika je více či méně 3-4D. Jsou různé části Vesmíru, na které se díváte, které nejsou jako vy.

- Pokud se chcete podívat zpět, samozřejmě uvidíte „událost“. Tuto událost mohou astronomové změřit. To byl „počátek“ vašeho Vesmíru. Před dávnými časy (v lineárním vnímání).

- Váš Vesmír je součástí multiversa stvořených událostí, které existují simultánně v různých časoprostorech. Překrývají se velmi zajímavým způsobem a jednou za čas spolu koliduji a vytvoří tak událost typu "velkého třesku", který vytvoří další 4D Vesmír. Takže odpovím na tvoji otázku nejprve takto: Co je za vaším Vesmírem je to, co s ním interdimenzionálně koexistuje ve stejném prostoru. ? Je to nekonečný prostor zdánlivě vypadající jako NIC, připravený pro další nové Vesmíry. Váš se zahýbá a překládá, takže ve skutečnosti není zas tak velký jak si myslíte, ale prostor kolem něj se rozkládá do nekonečna... bez omezení... bez konce... stejně jako vaše vlastní božskost.

- Fyzika v naší galaxii není nutně stejná s fyzikou v jiných galaxiích.

- Rychlost světla je různá v různých solárních systémech v závislosti na gravitaci.

- Chtěl bych vám říct, Lidská bytosti, toto vše je podle plánu. A důvod? To, že vás Bůh miluje. Laskavý Stvořitel, který vytvořil Vesmír – a vy jste tam byli – vás miluje. Před pěti – šesti miliardami let vás miloval. A jako mrknutím oka jste tu – na planetě, která je skutečně podrobována zkoušce. Ne aby se ukázalo, jestli jste dobří nebo špatní, ale co uděláte - s tajemstvím, které skrýváte uvnitř. Dokážete ho najít? Můžete zasít semínka? Vytvořit mír? Můžete složit zkoušku z vytvoření planety hojnosti? A pokud ano a když to uděláte, pak to (stejně jako Plejáďané) přenesete na jinou planetu.

- Astronomové s omezenými přístroji na této malinké kuličce zvané Země hledí na nebe, jak nejlépe dovedou. Dívají se zpět k Velkému třesku a vidí věci vzdálené miliardy let. Mohou měřit rychlost hmoty vzdalující se od jiné a jsou zvědaví, jak to vše funguje. Jak se tak ale dívají, začínají si něco uvědomovat – že existuje systém, plán… A oni znají to tajemství, o němž zřídkakdy hovoří. A čím více vědí, tím více si uvědomují, že musí existovat „Designér“. Protože to vše není náhodné. Vše je zaměřeno na život. To proto, že vás Bůh miluje. Stvořitel je vámi. A v tom designu je laskavost. Je v něm účel. Astronomové tomu říkají Inteligentní Design. A vědci poznali, že to vše je naprosto mimo jakoukoli náhodu.

- Oproti všem předpokladům jste tady. Oproti všem předpokladům se lidstvo vytvořilo v nejlepším možném čase. Poté, co všechny asteroidy a meteority skončily. Oproti všem předpokladům je Země nyní klidná. A můžete říct: „Ne, to není – podívej se na všechny ty tsunami a vulkány…“ Drazí, takhle JE klidná! Měli jste jí vidět předtím! Některé z hor, které obdivujete, vystoupily ze země doslova přes noc. Dokážete si to představit? Oceány, na které se díváte, přicházely a odcházely - v období 100 let se posunula jejich hladina z jedné úrovně na jinou. Země zvedající se o tisíce stop a poté opět klesla zpět v průběhu 300 let. Dokážete si představit ty síly, které stvořily něco tak nestálého?  Nic takového už se neděje. A ani nebude.

- Laskavý Duch je toho součástí – součástí vyvíjející se Země. Změny počasí, které vidíte, jsou součástí život obnovujícího cyklu. Mimochodem - nastávajícího o něco dříve - pro dobro populace této planety. To, co mnozí nazývají obdobím zkázy a temnoty je ve skutečnosti omlazením a rekalibrací života na Zemi. Z jediného důvodu – k Vašemu nasycení. Z lásky. Abyste byli součástí postupu (posunu) Země, pro který nyní zaséváte semínka. Přijdou další generace. Máte dalších 18 let k setí semínek. A máte jich ještě mnohem víc na to, aby mohla vyrůst.

 

     Laskavý doplněk od Kryona:  „Čtyři  hlavní objevy v časové vzdálenosti 300-500 let“

 

- Tím prvním velkým objevem, který není tak vzdálený, je něco o čem mluvím asi tak dva roky. Je to myšlenka, která není nová, a tou je schopnost vidět a měřit kvantovou energii. Dovolte nám to přeformulovat. Je to schopnost jasně vidět a měřit vzorce v multidimenzionální fyzice. Jakmile vystoupíte ze 4D (vaše realita), přijetí toho bude jako neurčitelná vířící bublina věcí, které nedávají lineární smysl – a to je velmi matoucí pro každého, kdo chce jednoduše zůstat ve 4D. Umíte si představit, že byste pozorovali věci, které se chovají způsobem, který je „nemožný“? Toto by se stalo multidimenzionální realitou.

- Schopnost vidět kvantové vzorování povede k druhému velkému objevu ve fyzice – objevu dvou dalších zákonů. Tyto zákony, jak už jsme vám řekli, jsou silné a slabé multidimenzionální síly. To zvýší počet zákonů známé fyziky na šest (nyní máte pouze čtyři) a umožní vznik konceptu multidimenzionálních zákonů. Tyto chybějící zákony začnou vysvětlovat jednu současnou záhadu – chybějící energii v kosmu. Je to také počátek pochopení duchovnosti ve fyzice, ale to přijde až později.

Tou druhou věcí bude poznání, že tyto dva nové zákony fyziky vám nakonec přinesou to, co jste vždy chtěli – volnou energii. Intuitivně jste věděli, že energie, kterou jste na planetě vytvořili, je jakýmsi archaickým způsobem dokonalá? Kopání do země kvůli spalování je zastaralé. Všechno se to týká tepla, že? Všechno se točí kolem vytváření pohybu s teplem, že? Víte, jak vyrobit energii. Chystám se na prohlášení. Všechno, co jste si mysleli, že právě teď víte o energii, bude jednoho dne vypadat jako doba, kdy jste vynalezli kolo nebo dokonce oheň. Tak je to zastaralé! Až odemknete tuto část multidimenzionální fyziky, budete schopni vytvořit neomezenou energii velmi kultivovaným způsobem, bez výbuchů nebo tepla.

- Třetím objevem bude to, čemu říkám propojenost s tvořivým zdrojem. Je to laskavý postoj ve stvoření – inteligentní design a něco víc. Je ve struktuře atomu. Je to „Bůh v atomu“. Je to objev, který bude tak zásadní, že otřese náboženstvími planety, a to ne v negativním smyslu, protože Bůh se jednoduše stane pro všechny větším.

Objev, že Bůh má doslova svou roli ve fyzice, bude prokazatelný. Souvislost s tvořivým zdrojem vytváří projev laskavosti ve způsobu, jakým fyzika funguje. Fyzika s postojem! Přijde poznání božskosti ve hmotě. A to je jen začátek! Nedokážu vám říci, kdy se tak stane, protože toto je začátek důkazu Boha ve všem.

- Čtvrtým hlavním objevem na planetě bude ten, který asi přijde jako poslední. Bude to uvědomění si, že lidské vědomí je atributem multidimenzionální fyziky. Lidské vědomí, tu nepolapitelnou energii, bude možné spatřit jako multidimenzionální kvantovou fyziku se zákony a pravidly, které lze pochopit, použít a užívat.    

***

      Moje doplňující poznání: Začalo to „Velkým interdimenzionálním posunem“ .

 

     „Velký třesk“, tak jak je popisován vědou a pokládán za doložitelný, neproběhl vůbec popsaným způsobem. To co opravdu proběhlo, lze spíše nazvat jako "Velký interdimenzionální posun“.

 

     Co se nestalo v rámci „velkého třesku“?

- Především to nebyla jediná událost, ale velké množství dílčích interdimenzionálních událostí.

- Nebylo potřeba vytvářet současně s „velkým třeskem“ vesmírný prostor, protože ten existoval vždy.

- Nebylo potřeba, aby „velký třesk vznikl z primordiální singularity, za obrovských teplot, ve velmi krátkém časovém okamžiku a při porušování fyzikálních zákonů, především rychlosti světla.

- „Velký třesk“ by vedl k rozprášení hmoty a energie v celém Universu, což by neumožnilo vznik galaxií.

- Fluktuace ve formě falešného vakua je jen jiným, vědeckým pojmenováním tvůrčí činnosti Stvořitele a Tvořitelů.

- Věda sice používá termínu multiverzum, ale nesprávně označuje, že se jedná o hmotné vesmíry, které stojí za naším známým vesmírem. Ve skutečnosti vznikají nové vesmíry ve volném prostoru našeho Universa, protože neustále pokračuje velký interdimenzionální posun, vznik nových galaxií a potom vesmírů.

 

     Velký interdimenzionální posun

 

- Na základě vibrací obou energií jang Boha Stvořitele a jin Bohyně Matky, byla vytvořena veškerá hmota a antihmota ve vesmíru. Tato hmota se nacházela odděleně v nesmírných koncentracích, ze kterých byl vytlačen prostor, a byla zde pouze hmota a antihmota. Zde platil vztah E=m.

- Tato hmota a antihmota se skládala a skládá z nejmenších částeček hmoty či antihmoty - ze superstrun. Superstrun je dvanáct a antisuperstrun je také dvanáct a mezi sebou jsou odděleny jedenácti membránami – bránami. Brány jsou ovladatelné skrze čistý záměr, myšlenku a vědomí.

- Bůh a Bohyně, jako nesmírně koncentrovaná hmota a antihmota, a jako nesmírně velká částice, byli v kvantovém stavu - byli současně energii – vlněním a současně hmotou.

 

- Počátek této události, měřený naším planetárním časem, byl před 52 mld let. Každá multidimenzionální událost vytvořila jedno jádro galaxie. Úhel rozptylu budoucích jader galaxií do Universa byl pouze v jednom směru a činil 60^o a v kolmém směru (hloubce) 30^o. To začalo vytvářet ploché Universum. Bylo, či ještě z malé části bude, vytvořeno celkem 4,6 mld  jader galaxií a galaxií a trvalo to 550 tis. let. Časový rozdíl mezi počátky interdimenzionálních posunů a vznikem galaxií  představuje lineární čas k přesunu hmoty a antihmoty na místo vzniku galaxie.

 

      - Nejdříve byla přemístěna tvůrčím záměrem Stvořitele a Tvořitelů část hmoty jang na místo příslušného segmentu Univerza, kde měla vzniknout galaxie. Jádra těchto galaxií byla nasměrována do určitého místa univerza, protože to umožňuje jeho úplná segmentace s adresou, na které se segment nachází. V dalším kroku bylo do míst, kde se nacházela hmota jang, nasměrováno tvůrčím záměrem Stvořitele a Tvořitelů kritické množství antihmoty ve výši 3-5% hmoty. Tím docházelo k termonukleárním reakcím v každém jádru galaxie samostatně a ke vzniku veškeré galaktické hmoty a současně také ke vzniku jádra galaxie, obsahující hmotu a energii – 5. a 6. sílu. To umožňovalo sofistikované tvůrčí působení Stvořitele a Tvořitelů při vzniku každé jednotlivé galaxie. Toho je možné dosáhnout na kvantové úrovni, protože hmota a energie může být ovládána čistým záměrem, koncentrovanou myšlenkou a vědomím.

 

- Hmota a antihmota představují dvě různé dimenze a jejich kolize představuje velkolepou kvantovou událost, zárodek nové galaxie a vznik dalšího vesmíru  ve volném prostoru Universa.

      - První galaxie vznikly před 26 mld let a naše galaxie Mléčná dráha vznikla před 18 mld let. To znamená, že první jádra galaxií vznikla až po 26 mld let od počátku nasměrování dílčí hmoty a antihmoty na své místo v segmentu Universa. Ale některé tyto části stále putují na své místo a teprve i po 52 mld let „interdimenzionálně vybuchují“ a stávají se budoucími galaxiemi. Universum je hodně rozlehlé. Ještě zbývá vzniknout cca 110 mil galaxií, a to představuje hodně vesmírů.

      - Jeden vesmír obsahuje 144 galaxií.

      - Jádro galaxie tvoří dvě síly, je to 5. a  6. síla, které doplňují námi dosud poznané 4 síly. Obě tyto síly jsou vyrovnané a obě spolu kmitají. Počet kmitů je 12 za sec.  Toto kmitání představuje potřebnou polaritu v jádru galaxie.

     - Jedna z těchto sil (tzv. temná hmota) drží pohromadě jádro galaxie. Druhá síla (tzv. temná energie) drží pohromadě celou galaxii.

    -  První síly jsou spojeny „provazci síly“ s ostatními prvními silami galaxií a druhé síly jsou spojeny s ostatními druhými silami galaxií. Jedny síly „tlačí“ a druhé „tahají“.

     - Jádra galaxií vznikaly na základě multidimenzionálního působení části hmoty jang a kritického, cca 3-5%  množství antihmoty jin. Tato multidimenzionální událost byla také příčinou posunu jádra na své místo v příslušném segmentu.

 

- Při každé multidimenzionální události byla narušena symetrie mezi hmotou a antihmotou ( jak to předpokládal Sergej Sacharov), protože pro vznik této multidimenzionální události byla použita část hmoty, a vždy jen kritické množství antihmoty – cca. 3-5%. Část hmoty - energie je používána také pro tvorbu prány a energie tao.

- Pro vznik interdimenzionálních události byly použity superstruny a antisuperstruny a brány mezi nimi. Superstruny se uplatnily nejen při vzniku jádra galaxií, ale také pro dodání hmoty a energie pro samotnou galaxii.

- Počáteční rychlost každé události byla rychlost světla.

- Na základě multidimenzionální události začal platit vztah E=mc². To ale znamená, že na základě této události se navýšila energie o čtverec rychlosti velkého interdimenzionálního posunu, v limitním případě o čtverec rychlosti světla.

- V další tvorbě vesmíru – stvoření byly uplatněny také superstruny.  Vztah E=mc² platí na kvantové úrovni.

- Vibrace energie nejsou součástí rychlosti pohybu ve vzorci E=mc². Vibrace představují změnu energie ve hmotu. Je to princip duality energie a hmoty v částicové formě.

- Multiverza obsahují hmotné Universum, antihmotné Universum, astrál, který má sedm dimenzí a 12 jemnohmotných dimenzí a sféru Božství. My můžeme vidět pouze hmotnou část Universa.

 

- Téměř veškerá hmota se proměnila ve hmotná jádra galaxií a částice v galaxiích, zbytek antihmoty zůstal v nesmírné koncentraci v antičasoprostoru, čili ve vnitřní, neviditelné části torusu (viz dále). To znamená, že cca 95% antihmoty se nachází zde, pro nás v neviditelné části stvoření.

 

- Bůh svou myslí, svou vůlí a dle svého vědomí vytvořil vesmírné zákony, které dávají stvoření tvar jeho časoprostoru, ve kterém probíhá velmi mnoho dějů automaticky – „podvědomě“, podobně jak se to děje např. v lidském těle.

- Tak jako jsou reakce na lidské smysly řízeny z podvědomí, stejně tak má i celé stvoření své „podvědomí“ a mnohé procesy probíhají automaticky. Tímto „podvědomím“ jsou jednotlivá kvantová pole a jejich provázanost. Všechna pole jsou ovladatelná skrze jedno kvantové superpole, které zahrnuje celé stvoření. Celé stvoření je také řízeno skrze vesmírný počítač.

- Antihmota má, podobně jako světlo, vlnově – částicovou dualitu v makrokosmu, a je tedy čistou antienergii a současně antihmotnými částicemi.

 

     Bůh Stvořitel,  svou mysli, svým záměrem a vůlí,  vytvářel pro duchy fyzické světy, ve kterých by mohli  prožívat bytí.

 

- K tomu účelu bylo nutno vytvořit světy - planety, na kterých bude možno žít. Tyto světy podléhají opakované recyklaci a reprodukci tak, aby se neustále vytvářel potřebný počet světů – planet pro opakované bytí. Tvorba a recyklace probíhají v koloběhu přeměny energie ve hmotu a přeměny hmoty v energii. Pro tento účel je dána možnost ovlivňovat na kvantové úrovni hmotu, a to na základě Boží vůle, Božího vědomí a čistého záměru. Na planetách je nutno zabezpečovat vše potřebné pro rozvoj života v celé pestrosti hornin, krystalů, kovových slitin a organismů.

- Tato plynulá přeměna zabezpečuje dostatečnou tvorbu nových a nových planet, na kterých je a bude možné zakoušet bytí.

- Jednou vše hmotné skončí v singularitě v jádru torusu a znovu nastane velký interdimenzionální posun..

- Nesmírně mnoho duchů pracovalo a pracuje pod vedením Boha jako Tvořitelé, a pečovali a stále pečují o fyzické vesmíry tak, aby na některých hmotných objektech - planetách mohl vzniknout život a následně také se objevit první lidé. S tím ale byly a jsou spojeny reinkarnace a následky prožitých životů v podobě karem. 

- Všichni se jednou dostaneme zpět do ráje, protože jak bude zanikat život na planetách před dalším pokračováním tvorby galaxií a života na planetách, tak se budou očištění, láskyplní, milující a milovaní duchové ve svých duších vracet zpět k Bohu do ráje. 

- Popis stvoření Země, popsaný v bibli v knize Genesis, se týká události po vzniku naší galaxie a duchovního popisu vzniku života na Zemi i na dalších planetách ve stvoření. 

     Vážnou příčinou některých nesprávných teorií je to, že dosud vědci nepochopili tvar časoprostoru stvoření. Proto jsou některá jejich tvrzení nebo předpoklady nesprávné. Správný tvar časoprostoru nejlépe popsal Jicchak Bentov, a má podobu torusu-ovoidu, tvaru americké koblihy. Tvar torusu umožňuje pochopit lépe rozpínání stvoření a jeho stáří od počátku vzniků galaxií. V tomto mém textu jsem jen upřesnil vnitřní část torusu a jak probíhala velký interdimenzionální posun.

 

     Jak vypadá tvar celého stvoření?

 

     V knize „Tajemství a síla kyvadla“, (1. vydání  rok 1976) autora Jicchaka Bentova  byl vysvětlen model nepřetržitého vesmíru. Na straně 137 je obrázek 38 (viz níže), na kterém jsou znázorněny fáze vzniku hmoty, jejího pohybu v proměnlivých formách v časoprostoru a zánik hmoty v „černé díře“ vlivem gravitace. Celý cyklus je rozdělen do šesti fází. Na další straně je ukázán torus jako plochý prstenec, ve kterém dochází k rotaci vesmírných objektů ve tvaru šroubovice. Z obrázku 41 na str. 140 (viz níže) je patrno spojení „černé díry“ a „bílé díry“ v jeden celek v jádru torusu (ovoidu, prstenci). V této knize Jicchak Bentov předpokládal, že „velký třesk“ proběhl podobným způsobem, jako vzniká zářivý proud u kvasarů, který probíhá jedním směrem. Proto nákres „černé“ a „bílé“ díry je spojitý.

     Autor používá pro časoprostor název „svět“ a pro antičasoprostor název „antisvět“.

 

                                                                         Obrázek 38:

 

 

     Dle představy autora probíhal „velký třesk“ takto:

„Před vznikem vesmíru byla všechna hmota soustředěná v jediné kompaktní a žhavé kouli nesmírné hustoty. Toto kosmické vejce obsahovalo veškerou hmotu a prostor. Pak toto vejce náhle vybuchlo. Tento výbuch, kterému říkáme „velký třesk“, se rozšiřoval koncentricky a stejnoměrně, což znamená, že hmota a prostor se rozšiřovaly rovnoměrně všemi směry.

     Veškerá hmota zprvu existovala ve formě velmi horkého, vysokofrekvenčního záření. Toto záření se rozšiřovalo, ale zároveň ochlazovalo, až dosáhlo bodu, v němž se začaly vytvářet stabilní složky hmoty.

     Jedním z důsledku koncentrického a stejnoměrného „velkého třesku“ by byla homogenita a izotropie rozšiřujícího se vesmíru. Nicméně některá měření ukazují jistou anizotropii neboli nepravidelnost ve vesmíru. To pravděpodobně vyplývá z rozmístění takzvaných kvasarů. (Kvasary vyzařují asi tisíckrát více energie než obyčejné galaxie a chovají se podivnými způsoby.)

     Občas na fotografii kvasaru vidíme velmi neobvyklý úkaz – zářivý proud hmoty vycházející ze středu kvasaru. Je zřejmé, že vnitřní přetlak chrlí hmotu ze středu kvasaru. Je to řízený, nonkoncentrický výbuch, který se liší od výbuchu velkého třesku. Skutečnost, že na protější straně kvasaru nevidíme žádný proud hmoty, posiluje náš předpoklad, že povrch koule je viskózní. Víme, že tlak hmoty vypuzené na jedné straně takového tělesa má tendenci způsobit proud stejné velikosti na straně opačné. Nic takového nepozorujeme.

     Myšlenka, že se jádra galaxií chovají podobně jako prvotní výbuch kosmického vejce, není nová. Ruský astronom Ambarcumjan prohlásil, že jádra galaxií existují od samého počátku, pravděpodobně jako fragmenty původního „velkého třesku“. Této myšlenky používá autor při rozvíjení modelu vesmíru

 

     Použijme analogie kvasaru pro vysvětlení „velkého třesku“. Musíme si však uvědomit, že těleso na obrázku 38 je ve skutečnosti trojrozměrné. Takové těleso si můžeme představit jako podlouhlou (americkou) koblihu s dlouhou úzkou dírou uprostřed. Tomuto dutému elipsovitému tvaru říkáme torus.

 

    Fáze I: Prvotní záření se začne ochlazovat, začnou se tvořit elementární částice, mraky vodíku a helia se budou srážet v hvězdy, které nakonec zaniknou – buď vybuchnou, nebo degenerují, zatímco vyvrhnou do prostoru těžší prvky ve formě kosmického prachu. Z těch se pak vytvoří nové hvězdy, atd. Proud hmoty se bude rozšiřovat od svého zdroje, ale posléze jej gravitace jádra začne zpomalovat.

     Fáze II: Dříve nebo později se proud úplně zastaví, rozšíří se a začne padat zpátky ke svému zdroji.

     Fáze III:  Tato fáze představuje návrat ke zdroji. Zakřivený obal hmoty jádro přeletí v důsledku své setrvačnosti.

     Fáze IV: Gravitace jádra pohyb zpomalí, takže začne proudit zpátky. Když se v této fázi vnější obal uzavírá, má tendenci sbíhat se do jednoho bodu. Hustota galaxií v takovém místě bude velká, takže začne docházet ke srážkám mezi galaxiemi pohybujícími se proti sobě. V důsledku těchto srážek ztratí galaxie svou rychlost a začnou padat směrem k jádru.

     Fáze V: Pak se oba protichůdné proudy srazí, ztratí pohybovou energii a začnou padat k jádru v jednom zužujícím se proudu. Dochází ke gravitačnímu kolapsu, tzn. že hmota ztrácí schopnost odporovat gravitačním silám a je stlačována do takového stupně, že její hustotu lze vyjádřit v tunách na krychlový centimetr. Tomuto stavu hmoty říkáme „černá díra“.

 

     Moje poznámka: Jicchak Bentov vlastně nepřímo upozornil na to, že kvasary představují jádra a místo vzniku  nových galaxií.  Jádro je ale multidimenzionální, pro nás neviditelné a představuje 5. a 6. sílu.

 

     Moje poznání:

- Fáze VI představuje jádro torusu obsahující antihmotu.

- Výstup na počátku I. fáze, nazvaný autorem jako „bílá díra“, představuje postupné uvolňování koncentrované hmoty na konci V. fáze  ve formě vodíku a hélia, které jsou přemisťovány na základě čistého záměru Stvořitele na příslušné místo ve stvoření. Součástí I. Fáze je také přemístění potřebné část antihmoty na místo budoucího vzniku galaxie, kde se již nachází „čekající hmota ve formě vodíku a hélia.“

- Fáze I obsahuje prvotní záření, jeho ochlazování, tvorbu elementárních částic, mraky vodíku a hélia. Proud hmoty se zpomaluje a rozšiřuje.

 - Fáze II představuje časoprostor, ve kterém dochází ke vzniku galaxií na základě „velkého interdimenzionálního posunu“. Vlivem působení gravitace a 5. a 6. multidimenzionální síly se galaxie začínají pohybovat ve šroubovici okolo prstenců.

- První část fáze III představuje tu část, kde dochází ke zrychlování pohybu galaxií vlivem tvaru prstence a 5. a 6. multidimenzionální síly.

- Druhá část fáze III představuje tu část, kde dochází ke zpomalování pohybu vlivem převahy gravitace nad odstředivou silou. Dochází ke zhušťování vesmírných objektů.

- Ve fázi IV je působení gravitace už velmi silné, dochází ke ztrátě pohybové energie a pohyb vesmírných objektů se otáčí směrem k jádru torusu.

- Ve fázi IV se oba proudy sráží, dochází k velké ztrátě pohybových energií a k nárůstu hmotnosti vesmírných těles při jejich současném zmenšování. Proud nesmírně hmotných objektů vstupuje v singularitě  do fáze VI – „černé díry“.

- „Černá díra“ existuje pouze ve spojitosti s „bílou dírou“, čili ve dvojici (obrázek 41). Ve stvoření existuje jen jedna „černá díra“ a jedna „bílá díra“ a jsou v jádru torusu, a obě mají jedinečný účel.

 

 

- Zrychlování nebo zpomalování rozpínání stvoření je dáno také tvarem torusu (ovoidu). Zrychlování probíhá v první polovině III. fáze a zpomalování ve druhé polovině III. fáze.

- Model stvoření ve tvaru trychtýře – zvonu v mnoha knihách, odpovídá spíše jen tvaru I. fáze. 

- Nejvyspělejší planety se nachází ve fázi III, nejdále ve směru pohybu. Planeta Země se nachází na počátku III. fáze.

- U planet, patřících ve svém vývoji do světlých sfér, se pohyb galaxií odehrává v jedné polovině prstence a otáčí se spirálovitě ve směru pohybu, u galaxií, které patří do temných sfér (jsou zatížené velkou negativitou), se pohyb odehrává v druhé části prstence a zase se otáčí spirálovitě.

- Planety obydlené lidmi se nachází ve fázi II a III. Ve fázi I ještě ne, ve fázi IV už ne.

 

     Moje poznání: Hmotná část Stvoření má pouze dvě dimenze.

 

- Časoprostor normálního světa není totožný s antičasoprostorem. Je to viditelná část stvoření.

- Antičasoprostor se nachází uvnitř torusu, v jiné dimenzi, pro pozemšťany z planet v časoprostoru neviditelné.

- Spojení obou časoprostor probíhá v jádru torusu přes antihmotu ve směru tam i zpět.

- Vztah mezi časoprostorem a antičasoprostorem  je podobný jako mezi hmotným světem a astrálem.

- V antičasoprostoru nejsou planety obydlené lidmi.

- Skryté dimenze, které vědci ale také hledají, jsou dimenze vědomí v duchovním světě. Existuje mnoho dimenzí. Tyto dimenze nejsou rovněž zjistitelné z hmotného světa pomocí přístrojů.

- Časoprostor má své jádro, obdobně jako mají lidé jádro své existence, přes které prochází při smrti a zrození. Protože ve stvoření platí jak nahoře tak dole, platí to i o celém stvoření. Smrt planet a všech ostatních těles a jejich zrození spolu úzce souvisí.

- Vnitřek torusu - antičasoprostoru je vyplněn antihmotou. Velikost antihmoty představuje cca 95 % původní nesmírně koncentrované antihmoty před velkým třeskem. Obě části tohoto prostoru jsou ohraničeny a prstenec tak představuje celý časoprostor a antičasoprostor.

- Tak zvaná „scházející hmota“ se nachází také v antičasoprostoru, tedy v jiné, neviditelné dimenzi a jedná se o antihmotu.

- Velikost časoprostoru představuje stovky mld světelných let, nepřesahuje tisíc mld.

- Pro vybrané bytosti z vysokých sfér Světla existuje možnost cestovat napříč, skrze antičasoprostor.

- Dosud nejsou všechny fáze časoprostoru zaplněné hmotnými a energetickými objekty.

 Vše, co dosud probíhá ve stvoření, probíhá na základě velkého interdimenzionálního posunu.

- Antihmota, která je v antičasoprostoru, je v „klidovém stavu“, to znamená, že nepodléhá expanzi v časoprostoru jako hmota.

- Tvar torusu - oválného prstence odpovídá předpokladu vědců a pozorování astronomů, že vesmír je plochý. K tomu přispívá i plochá rotace galaxií.

- Informace se může rozšiřovat rychleji než světlo. Je to vlastnost univerzálního vědomí.

 

- Energie tao je energie vycházející z jádra galaxií a se vznikem prvních lidských bytostí na planetách stvoření začala z energie tao vycházet energie prány. Tyto čisté energie jsou produkovány z vysoce koncentrované hmoty, která zůstala v jádru galaxie.

    Tato energie, působí na hmotné objekty a dodává hmotným předmětům potřebná kvanta energie na atomární úrovni, bez které by nemohly existovat dostatečně dlouho, protože ani na této úrovni neplatí perpetum mobile. Zajišťuje pulzování jádra a oběh elektronů na příslušných orbitalech. Energie prány slouží k zabezpečení funkce čaker, mysli a k vyzařování lidské aury. Obě tyto energie jsou projevem Boží lásky k celému stvoření a bez této energie by život nemohl existovat. Obě energie jsou vysílány z jádra každé galaxie.“.

- Vesmír se začal rozpínat podle předpokladu některých vědců před 2-3 mld let.

- Ve stvoření platí, že veškerý součet hmoty a energie je konstantní.

- Ve stvoření se nemůže ztratit žádná informace.

 

     Závěr: Tvar torusu od Jicchaka Bentova vystihuje tvar časoprostoru i antičasoprostoru. Vyhovuje podmínce recyklace vesmírných objektů a tvorbě nových objektů. Jeho tvar odpovídá poznatku o plochém vesmíru a umožňuje rozpínání a smršťování časoprostoru.

 

- Na základě kódů pravdy jsem upřesnil model časoprostoru, který má tvar oválného prstence s vnitřní „trubicí“, která není spojitá, nýbrž je v jádru torusu nespojitá.  Nespojitost představuje Boží vědomí, mysl a čistý záměr. Z koncentrované  hmoty a kritického množství antihmoty vznikne opět další  hmotná část Stvoření. Vše se bude opakovat.

     Antičasoprostor je vnitřní prostor torusu,  ohraničený vnitřní stranou a spojovací části časoprostoru.

     Vše probíhá cyklicky, zánik představuje při pohybu časoprostorem nové zrození.

Veškerá Boží tvorba je dokonalá a elegantní. Bůh řídí celé stvoření také skrze nesmírný počet

tvořitelů, strážců vesmírů, skrze agregory na planetách s nějakou formou života a skrze mnoho dalších duchovních i jemněhmotných bytostí z vysokých planet Světla. K tomu používají technologie, o jakých jsme dosud ani neslyšeli. Nic není ponecháno náhodě. To už ale přesahuje toto důležité sdělení pro lidstvo.

 

     Na prvopočátku byla tvorba jader galaxií - kvasarů, tato tvorba galaxií není ukončena, protože stále ještě existuje tvorba dalších galaxií a tím i nových vesmírů. Vše jednou skončí v singularitě a znovu začne dalším vznikem galaxií. To je „nádech“ a „výdech“ Boha Stvořitele.

 

      Další velkou otázkou vědců je: „co je prostor, čas a gravitace“?

 

     Odpověď na tuto otázku můžeme najít skrze pole a některé částice.

     Moje poznání:

 Prostor a čas, gravitace a magnetismus jsou energetická informační pole. Tato energetická informační pole jsou vytvářena informačními částicemi, kterými jsou neutrina. Neutrina mají polaritu jang a jin.

 

-  Prostor a čas vytváří informační pole časoprostoru a toto pole je vytvářeno mionovými neutriny. Časoprostor jsou pulzující časoprostorové vlny a mionové informační částice jang. Také naše vědomí je informační pole, které je vytvářeno mionovými neutriny jin. Lidské vědomí je interdimenzionální – kvantové a proto ovlivňuje jiná kvantová pole v časoprostoru.

 

- Antiprostor a čas vytváří pole antičasoprostoru. Toto pole je vytvářeno mionovými antineutriny jang. Antičasoprostor jsou pulzující antičasoprostorové vlny a mionové antineutrinové částice.

 

     Další podrobnosti jsou uvedeny v dalším mém textu s názvem „Kvantová fyzika“.

 

     Zde vkládám výňatek z channelingu KRYONA „Energetické vědomí“ ze 17.7.2010

 

     Čas je komplexní

     Dovolte mi, abych vám dal koncept, a bude poslední. Nechal jsem si tu komplikovanou věc na konec, ale je moje oblíbená.

     Chci vám ukázat, jak  funguje čas, ale nemohu. Je to proto, že realita složitostí multidimenzionality brání Lidské Bytosti to  pochopit. To se prostě ve vašem 3D vnímání nedá učit. Tak já to přeměním a předám vám to v té nejjednodušší formě, což je jen zlomek skutečnosti.

 

     Čas. Dnes jsme zmínili, že je to pro vás singularita. Pro člověka ve 3D je jen jedna časová linie. Neexistují znásobené časy, ale pouze jeden, a to ten, v němž jste ve vaší realitě. Vidíte ho jako jednoduché, přímé koleje do budoucnosti. Má jenom jednu rychlost a jeden směr pro váš život, a pro život Země. Nepohybuje se. Pravda ale je, že se po celou dobu pohybuje. Další pravdou, kterou nechcete pochopit je, že každý z vás může z kolejí  vystoupit a vytvořit jiné - rychlejší nebo pomalejší. Tohle jste také nevěděli.

     Jak to vysvětlíme? Dovolte mi, abych to zjednodušil a představte si, že jste na chvíli všichni na stejné trati. To si stejně myslíte, takže to je snadné. Chci, abyste  si ve své mysli  postavili trať, vlakovou  trať, která je časem. Chci, abyste k němu přidali lokomotivu, která jede jedním směrem, velmi pomalu, na jedné rychlosti, a to jste vy a váš život. Řídíte vlak, který jste vytvořili.

Teď chci, abyste si vytvořili vizi těchto kolejí, jak jedou kolem celé zeměkoule. Ve vašem vnímání vedou koleje rovně, protože můžete dohlédnout pouze na obzor. Skutečností je, že tato trať, kterou jste vytvořili, vede kolem celé zeměkoule, takže (aha!), tvoří kruh. To znamená, že se díváte na ty samé koleje, které jsou také za vámi. Takže to dává čas do kruhu. Až potud si to umíte představit, i když to, co přijde dál, je matoucí.

     Je to pro vás hlavolam, že čas je v kruhu, protože ve 3D je to přímka se začátkem a koncem. Mimochodem, nemáte představu o tom, jak se vytváří ani začátek ani konec; oba jsou tajemné, ale vy to přesto chcete takto vidět, neboť vám to vyhovuje. Ale najednou, v tomto modelu, je to v kruhu kolem Země. Tak se podívejte na některou z vlastností času v kruhu, které jsou pro vás matoucí. Řekněme, že váš život trvá asi 30 m na této trati. Není to  moc velká vzdálenost, ale trvá celý život? Vlak se pohybuje velmi pomalu, jak jede kolem Země. Takže si už nemusíte dělat starosti s tím, že byste potkali svoji  minulost, že? S 30 m na celý život, se nikdy s minulostí nesetkáte. Ale pojďme na chvíli předstírat, že byste mohli. Co by se stalo, kdybyste se vezli s touto mašinkou kolem Země? Nakonec byste přejeli znovu přes tu samou energii, která tam již byla, že?

     Ve stejném duchu, kdybyste šli kolem Země několikrát, případně byste i běželi, co by se mohlo stát? Ach! Najednou zde máte atribut času, na který jste nemysleli. Pokud je v kruhu, znamená to, že budoucnost má vliv na současnost! Ale ve 3D si myslíte, že budoucnost zatím nenastala. Ale má to kvantový význam. Pamatujte si, že skutečný kvantový stav se nezabývá jednoduchými empirickými pojmy. Místo toho se zabývá neustále se měnícími možnostmi.

     Já vám teď dávám tuto informaci tímto způsobem, protože jsou vědci, kteří se na to dívají stejně, jak vám to podávám já. Je možné, že budoucnost by vám mohla dát energii a informaci již teď?  Myslete chvilku na tyto vlakové  koleje a udělejme si to složitější. Je tu teď víc vrstev. Pokaždé, když vlak objíždí Zemi, vytváří minulost a budoucnost. A co kdyby v tom vlaku bylo lidstvo? Nyní máte minulost, přítomnost a budoucnost všeho, co se kdy stalo na jedné trati v kruhu.

     Nyní si vytvořme dočasnou situaci, kdybyste mohli zastavit vlak, podkopat koleje a vyzvednout něco, co se buď ještě nestalo, nebo se stalo v minulosti. Nečekám, drahý, že to pochopíš, pouze poslouchej.  Protože toto se teď na Zemi děje. Pojďme ještě něco přidat do skládačky. Řekněme, že tato trať má stoupat na několik kopců a sjíždět dolů do některých údolí. Na této časové stopě jsou tak stále ty samé kopce a údolí. Takže jak jezdíte  kolem dokola, pokud jste byli dost chytří na to a měli systém, který rozuměl této časové stopě, mohli jste dokonce vytvořit mapu kopců a údolí, na které bude motor času stoupat nebo z nich sjíždět. Mohli byste  jim dokonce říkat časové fraktály a měli byste  pravdu. [Kryon se usmívá] Pokaždé, když dosáhnete toto místo v čase, ať už to bylo v budoucnosti nebo minulosti, máte stále stejný kopec nebo údolí.

     Co teď chci říct, je to, co se děje v této chvíli, drahá Lidská Bytosti. Jen jsem ti to přiblížil nejjednodušším způsobem, jaký ti mohu dát z atributů multidimenzionality, pokud jde o čas. Navštěvujete  možnosti, které se ve vaší mysli ještě nestaly, ale ve smyslu kvantovém již k nim došlo. Dostáváte vzestup vibrací na této planetě, takže se můžete podívat na časovou stopu a vybrat si, kam chcete jet. Díváte se na možnosti kvantovosti vibračního posunu a vytváříte kulturu, která zajde dále, než si myslíte, že je to možné. Tato informace bude políčkem do tváří všech proroctví. Protože proroctví jsou založena na stopě, kterou znovu a znovu prochází určitá věc ve 3D.  Ale jakmile se stanete multidimenzionálními, informace se stane energií, a  na této časové stopě je informace o možnostech Země.

     Je možné, že to předkové věděli? Ano, věděli. Je to možné, že ti v možné budoucnosti to vědí? Ano, vědí. Na rozdíl od našeho 3D vnímání to vědí. Zdálo by se, že jsem právě otočil stránku, protože je zde někdo,  kdo chce vědět, co je kruh v obilí, takže vám to řeknu. Je dobré se ptát, protože to je velmi intuitivní otázka. Mnohé kruhy v obilí jsou energetické otisky z budoucnosti. Jak to? Teď toho nevíte o mnoho víc než předtím, viďte? Nedává to smysl. Ale, možná, když použijete příklad s kolejemi, alespoň uvidíte, jak by to mohlo fungovat, kdyby bylo všechno jiné, než si myslíte. 

Momentálně jste ve zmateném stavu v realitě, která je mimo vaše dimenzionální vnímání. Je těžké to učit, když vás vaše realita drží v přímce. A je pro vás ještě těžší tomu rozumět. Ale je lehké to procítit. Představte si, že řešení záleží na vás. Představte si, že věci, které plánujete udělat, jsou již hotovy. Představte si, že se díváte zpět a říkáte si: „To nebylo moc těžké, že?“ Představte si ty nejsložitější věci,  které jste přinesli na dnešní setkání, že jsou hotovy a ukončeny. Jak se cítíte?

Lidská Bytosti, nadechni se kvantovým uvolněním, a podívej se na to jako já. Protože ty se skutečně stáváš kvantovou. V určitém smyslu se to již stalo. Gratuluji. Nyní jdi z tohoto místa do svého 3D způsobu a kráčej ve šlépějích, které jsi již udělal. To je mé poselství.

      Informace je energie v multidimenzionálním stavu. Všechno je možné, protože všechno je proměnlivé.  Pokud jste došli až sem na tuto stránku, abyste to zhlédli, jste pravděpodobně Staré Duše. Protože to jsou ty, které se právě teď probouzí. O to bys nechtěla přijít, viď, Stará Duše?  Nemluvím o tomto setkání - mluvím o tomto životě.  Kolikrát jsi žila a čekala na tento Posun? Co myslíš, jaký je faktor moudrosti v tvé Akáše? Pokud jsi žila a žila, kolik jízd kolem této časové stopy jsi udělala? Rozumíš, že jsi svým předchůdcem? Chápeš nyní, že všechno, co kdy bylo, a je, je v tvém akášickém záznamu? Je to zaznamenané v tvé DNA.  Je na čase, abys  na to začala nahlížet takto. Můj partner říká: „Odejdi jiný, než jsi přišel!“ Má to ode mě. Udělejte to.

A tak to je.

KRYON

 

    Výňatek z channelingu od Kryona: „Dar transitu venuše“ 19.6.2004

 

     Začněme s magnetismem a gravitací. To jsou dvě jen velmi málo pochopené síly na Zemi, které jsou hluboce interdimenzionální. Chápou je pouze vědci v kontextu toho, co je pozorováno a pak vybudováno kolem těchto pozorování. Téměř vše, co věda dělá s magnetismem a gravitací, jsou jednoduše jen vynálezy ohledně známých sil. Kdyby je věda skutečně pochopila, mohla by je ovládat a manipulovat s nimi. Nic z toho se dosud nestalo a ani se to nestane, dokud nebudete vytvářet a přijímat „matematické interdimenzionální motory“.

     Tyto dvě síly existují jako partneři; musí existovat společně a jedna je součástí druhé. Nikdo ještě skutečně nedefinoval gravitaci. Je to velmi těžké, protože je interdimenzionální. Musíme pochopit, že gravitace souvisí s časem, abychom plně pochopili, co to je. Gravitace je reakce hmoty na časový rámec. Má to ale méně společného s hmotou a více s časem - více, než si uvědomujeme. Magnetismus je její partner a oba jsou součástí dílků většího interdimenzionálního obrazu vesmírné existence.

 

     Výňatek z channelingu od Kryona: Fyzika a věda“   17.6.2007

 

     V centru naší sluneční soustavy je Slunce. Vaše Slunce je díky gravitaci magneticky opatřováno vzorci každou vteřinu dne. Zemskou tíži, gravitaci, nelze oddělit od magnetismu, neboť jsou to vědecky vzato dvojčata, se stejným znakem, který chce být teprve pochopen, stejně jako vztah mezi nimi. Svůj podíl tu má i světlo, protože i světlo je interdimenzionální. Když něco může být v naší skutečnosti pozorováno na dvou místech současně, pak to musí být v kvantovém stavu (mít interdimenzionální vlastnosti), a světlo spadá spolu s magnetismem a gravitací do této kategorie. Magnetismus, gravitace a světlo jsou tajemstvím vaší reality. Žádnému z nich nebylo doposud skutečně porozuměno. Víte, co dělají, ale nemáte vůbec tušení, čím jsou. Čas k tomu také patří, ale čas je výsledek ostatních tří energií, není to samostatná energie.

     Na okamžik si představme, že bychom mohli přitažlivost a neuvěřitelné síly přitažlivosti vidět jako k planetám vedoucí provazce, které tahají za centrum Slunce. Neboť tímto způsobem je Slunce denně opatřováno vzorci, celou dobu, každý moment.

      Toto opatřování vzorci je interdimenzionální vzorování Slunce. Proto by se dalo říct, že je kvantový vzorec Slunce v každém okamžiku jiný, v závislosti na tom, kde jsou planety. Přemýšlejte o tom, co dělají vlastnosti tlaku a tahu se Sluncem, když jsou planety seřazeny v jedné řadě! Přemýšlejte, co se děje při uskutečnění toho, co nazýváme retrográdností (zdánlivý zpětný pohyb nějakého obíhajícího nebeského tělesa při pozorování z jiného obíhajícího tělesa). A teď tu máte neustále se měnící vzorec Slunce, který je interdimenzionální, který je magnetický a dokonce ovlivňuje čas. Přemýšlejte o tom, co se se vzorci děje, zatímco se planety pohybují na různé pozice, které astrologové znají.

     Slunce nese atribut, který lze nazvat gravitační a magnetické vzorování. Přemýšlejte o tom jako o energii „planetárních dětí“, které tahají „rodiče“ Slunce. Jak planety tahají za tento střed [Slunce], ten pak vzoruje sebe skrze gravitaci a magnetismus. V každém okamžiku své existence má Slunce jiné interdimenzionální vzorování založené na tom, co mu planety ukazují ve formě gravitační síly. Retrográdní pohyby představuji zcela jiné vzory. Slunce reaguje dokonce i na malé objekty, kterým ani neříkáme planety, a které ani nebyly katalogizované. Je to velmi složité, ale velmi skutečné. Je to fyzika a není kolem toho žádná mytologie.

     Právě teď, jak je běžné, je Slunce ve vlivu tahu a tlaku těles kolem něj [planet], a je vzorováno interdimenzi-onálním způsobem. Je to vzorování gravitací a magnetismem. Tyto vzory jsou pak vysílány pomocí toho, co známe coby solární vítr – pomocí energie, která je přirozeně vystřelována od Slunce ke všem planetám a dál. Tento solární vítr je to, co vidíme v auroře borealis (polární záři), když se doslova setkává s magnetickým polem Země a dodává energii této planetární mřížce skrze proces zvaný indukce. Neviditelný, říkáte? Tak jděte a podívejte se. Přemýšlejte o tom jako o vysílání, chceme-li. Magnetické a gravitační vzorování Slunce je „zprávou“, kterou sluneční vítr vysílá do magnetické mřížky. Kam myslíte, že tato zpráva jde?

     Magnetismus této planety je interdimenzionální síla a ovlivňuje lidskou DNA. To je spojení mezi magnetickým mistrem a vaší realitou. Takže se podívejme na obraz toho, jak to funguje: váš sluneční systém pohybující se kolem vašeho Slunce vytváří gravitační a magnetický vzor, který je pak vyslán Zemi. Je doručen a „spatřen“ vaší Zemskou magnetickou mřížkou a odtud pak putuje přímo do vaší DNA. To je astrologie. Je to nejstarší věda na planetě a je založená na vysokých konceptech, které vaše moderní věda nechce pochopit.

     Celá galaxie se otáčí jako deska velmi kontra-intuitivním způsobem. Hvězdy a souhvězdí neobíhají v rámci pravidel Newtonovské fyziky, kterou používáme, abychom pochopili vše okolo nás v našem solárním systému. Pro hvězdy a hvězdokupy v naší galaxii nezáleží na vzdálenosti od centra. Všechny hvězdy rotují jako celek. Je to proto, že galaxie je propletena do středu sebe sama a tento střed je kvantový. V tomto kvantovém stavu není čas ani vzdálenost.

 

          Výňatek z channelingu od Kryona: „Fyzika vědomí – odhalená budoucnost“  29.6.2014

 

      Změna vědomí na této planetě změnila střed galaxie. Je to proto, že co se děje zde, je „známo" i v centru galaxie.

      Reakce na toto vše je vědecká. Vědci viděli, že "kreativní událost" našeho Vesmíru ztrácí energii, aby se zformovala tak, jak se zformovala. Navíc neobvyklý způsob, kterým galaxie obíhá, byl také zaznamenán. Takže vědci spočítali, že aby toto vše bylo na dané pozici, musí tady chybět 3D hmota, a dali ji název - temná hmota. Dokonce si mysleli, že by to mohl být multidimenzionální vliv pokračující v tom, co teď můžeme pozorovat a spočítat - že to má nesmírnou sílu, ale nemůžeme to vidět? Vůbec to není "hmota" a není to 3D. Je to kvantová energie. Ta může být viditelná jedině skrze kvantové teleskopy.

 

     Vše, co vědci viděli ve fyzice se děje ve dvojicích. V současnosti v našem tří-dimensionálním paradigma existují čtyři zákony fyziky. Představují dva páry typu energie. Nakonec jich bude šest. V centru naší galaxie je něco, čemu říkáme černá díra, ale není to tak snadné. To je dualita. Není to taková věc jako "jedinečnost". Mohli bychom říci, že je jedna energie se dvěma částmi - slabou a silnou kvantovou silou. A nejpodivuhodnější je, že ví, kdo jsme. Je to motor Stvořitele. V jiných galaxiích je jiný než v této. Je jedinečný pro každou galaxii.

 

     Skutečná fyzika naší galaxie je utvářena tím, co děláme tady. Astronomové se mohou dívat do vesmíru a objeví různé fyziky v různých galaxiích. Může být, že se v ostatních galaxiích děje něco jako v této?

 

     Dovolte mi říci, že jeden z největších dílků fraktální informace je ten, který nám schází. Proč oddělujeme známou energii vědomí od světa fyziky? Energie má také fraktály, a od malého k velkému, všechny fungují dohromady. Struktura atomu vytváří energii! Vědomí je energie a má kvantové zákony. Chybějícím kouskem pochopení nebo uvědomění si je fyzika vědomí.

 

      Jak lidstvo definuje vědomí? Můžeme říci, že „vědomí je koncept, který popisuje sebe-vědomý stav lidské bytosti. Nedá se změřit, protože to je pouhý koncept.“ Ne, není! Jak by se nám líbilo toto prohlášení? Gravitace je jakýsi koncept, který popisuje, proč upouštíte věci. Nedá se změřit, protože je to jen koncept.

      Gravitace je neviditelná energie, která se dá vypočítat a je to kvantová energie. Magnetismus je neviditelná, měřitelná a kvantová energie. S vědomím je to stejné. Je to fyzika a my bychom si na to měli zvyknout, protože to je jedna z příštích oblastí fyziky, která nás protáhnou dírou ze 3D do multi D. To, o čem přemýšlíme jako o konceptu (vědomí) jím není. Neuvědomujeme si, že existují pravidla vědomí, a že je to součást kvantové fyziky.

     Existují pravidla, předpoklady, matematika, grafy a řešení. Existují nádherné atributy, i když zatím neznámé, o fyzice vědomí. Když to začneme vidět, začne to vysvětlovat, co se stane a jaké to bude v budoucnu. Ale v této chvíli to tak nevidíme. Chybějícím dílkem je poznání, že vědomí můžeme sledovat a měřit, že je můžeme zmapovat, dokonce i mimo lidstvo. Je to nádherné!

      Představme si, že nemáme eleganci newtonovských pravidel a žasneme nad tím, jak pohyb věcí v solárním systému funguje – nemusíme. Newton to spojil dohromady. Jeho matematika nám teď dovoluje vypustit raketu a setkat se o mnoho let později s nějakým asteroidem, který není viditelný lidskýma očima! Je to čistá matematika a je to předpověditelné, a to vytváří určité nádherné možnosti. 

     Technologie, kterou máme a práce s ní na této planetě, která je tak nádherná a nápomocná nám byla předána se znalostí fyziky, kterou teď známe. Toto je akce a toto reakce; zmáčkněme toto a stane se tamto. Když chápeme zákony fyziky, můžeme své životy zlepšit a to už děláme.

     Právě teď lidstvo chápe a používá čtyři základní zákony fyziky. Řekli jsme, že jich je šest, ale i bez těch posledních dvou si uvědomujeme, jak používat ty první čtyři. To změnilo lidstvo. Nádherné! A teď, co kdybychom sdělili, že ten stejný scénář existuje ve vědomí?

 

     Výňatek z channelingu od Kryona: „Rekalibrace vědění“  14.1.2012

 

      Magnetismus souvisí s polaritou. Fyzikové říkají, že elektrony spinují. Nespinují a nemohou. Na elektronu není žádný povrch, protože elektrony jsou energie. Nespinují, ale mají elektrický potenciál. Každá jednotlivá částice na této planetě - všechno, co můžeme vidět, všechny věci v tomto Vesmíru - jsou vytvořeny s polaritou. Tohle je nová informace. Všechny věci jsou stvořeny s polaritou a jsou navrženy tak, aby samy sebe vyvažovaly/udržovaly rovnováhu. Díky polaritě toho, čemu říkáme plus a mínus (jang a jin), se pohybují a snaží se získat rovnováhu v rámci pole – všechny věci, jak fyzické, tak i jiné.

     Všechny polarity však mají sklony k vychylování způsobené tím, čemu budeme říkat tlak mezi stejnými částicemi. Elektrony, které nesou (nebo spinují s polaritou) to, čemu říkáte určitý druh náboje – budeme ho nazývat negativním – jsou přitahovány k těm, které jsou pozitivní, aby se navzájem vynulovaly. Vyhledávají jeden druhého, aby vytvořily nulovou rovnováhu. Hledají svůj rovnovážný stav, a pokud ho nemají, nejsou „šťastné“. (Používáme tento výraz jen proto, abychom zdůraznili stav fyzikální částice, která nenašla svou rovnováhu.)

     Ale i u atomů neexistují vždy jen spárované elektrony, protože neexistuje žádné atomické pravidlo o tom, že elektronů bude vytvořen vždy sudý počet. Takže se často vyskytne to, čemu říkáme jeden navíc, a když se toto stane, pak celý atom bude nabitý pozitivně nebo negativně, v závislosti na tom jednom navíc. Pak tento atom začne hledat jiný atom, který má jeden navíc s opačným nábojem. Toto se nazývá magnetismus. Právě jsme si vysvětlili magnetismus. Část z toho už věda ví. Ještě si však neuvědomila, že všechny věci mají dualitu. Už tomu jsou vědci na stopě a existují teorie, které to dostatečně brzy ukážou.

     Půjdeme-li od nejmenšího po to vůbec největší, tak dokonce i galaxie mají dualitu. To, čemu říkají vědci černá díra, ve středu naší galaxie, je kvantový motor.

     Je zde jedna velká otázka, na kterou odpovíme teď hned. Proč má všechno polaritu? Proč je to stvořeno takto, dokonce až po úroveň elektronů? Ta nejmenší věcička - dokonce i to, co nazýváme Higgsovým bosonem - božskou částicí - a kvarky,  všechno má polaritu. Nenajdeme kousek přírody, který by neměl polaritu. Proč? Fyzikové se budou smát. Ne posměšně, ale souhlasně. Kdyby tomu tak nebylo, Vesmír by byl jednotvárné, nudné místo k životu. Když vytvoříme dualitu pro každou jednotlivou částici, stvoříme aktivní Vesmír, který sám sebe vyrovnává a nikdy není v klidu. Pokud by tomu tak nebylo, byl by statický, neměnný a ne-tvůrčí. Takže - bez polarity by nebyl život. Život je vytvářen existencí duality, polaritou v atomových částicích. Život je něco, co je pro existenci Vesmíru nezbytné. Neexistuje žádný důvod pro fyziku bez života – a my si myslíme, že je to obráceně, že? Že život vznikl náhodou na jedné planetě. Ó, to je z naší strany velmi 3-dimenzionální pohled! Život je PROJEKT/KONCEPT.

     Magnetismus a jednotlivá kvantová pole v galaxii jsou v provázaném (entanglovaném) stavu sama se sebou. A to vysvětluje, proč se všechna souhvězdí a sluneční soustavy nechovají podle Newtonových zákonů. Místo toho se pohybují všechny společně jako jeden kolem středu, protože jsou provázané/entanglované. Právě jsme vysvětlili proč, a věda tomu brzy porozumí. Dosud to byla záhada, ale teď už to víme.

 

          Výňatek z channelingu od Kryona: „Rekalibrace Vesmíru“  25.1.2012

 

     Magnetismus solárního systému: magnetické pole Země je rozhodující pro naše lidské vědomí. Magnetismus je kvantová energie. Tak jako gravitace a světlo. Jsme obklopeni kvantovým polem a to je magnetické pole Země. Říkáme, že pokud se bude měnit lidské vědomí, bude se měnit magnetismus. Také se mění. Je to doplněk k tomu, co děláte. Musí si najít novou polohu, aby přijímal to, co děláte. Jak může vzrůstat vědomí této planety, pokud magnetismus zůstává stejný? Nemůže. Takže magnetismus se musí posunovat.

     Takže to začalo se skutečným posunem zeměpisné sítě naší planety a historie, kterou zaznamenáváme nyní. Od roku 1989 náš magnetismus obrovsky vzrostl. Motorem magnetické změny pro tuto planetu je náš solární systém.

     Jádrem našeho solárního systému je Slunce. Vysílá to, čemu říkáme solární vítr, který je téměř celý magnetický. Je to magnetická energie, která doslova vystřeluje ze Slunce a obsahuje pouze to, co Slunce vytváří. Tato magnetická energie má název - heliosféra. „Fouká" magnetický vítr proti magnetismu naší vlastní Země a to mění naši planetu.

     Protože pokud by energie na Zemi byla stále stejná, pak by se změnilo jen málo. Pro ty, kteří si přejí technické vysvětlení, se dá říci, že magnetismus Slunce fouká proti magnetismu Země a dostaneme tak dvě interakční magnetická pole. To vytváří něco, čemu říkáme indukce, což je pro vědce záhadou. Je to „směs" překrývajících se magnetických polí, která bere v úvahu výměnu energie informací a zesílení bez zdroje energie. Je na Zemi velmi dobře využívána, ale její vlastnosti se považují za záhadné.

     Takže, co se teď stane. Podívejme se na změny na našem Slunci. Můžeme je nazývat solární bouře, ale pro nás jsou pouze přenastavením, a budou nás trápit. Je to tím, že kolem planety a na planetě je mnoho elektroniky a tyto nástroje budou reagovat. Počítáme s tím, že magnetické pole naší planety zůstane stejné, ale nemůže zůstat stejné, když je gigantická solární bouře. Naruší se určité druhy komunikace.

     Podívejme se na Slunce, protože je v procesu posunu. Děje se tak skrze Inteligentní design, lásku Boha a Stvořitele, mění se věci pro naše vědomí. To je nový způsob myšlení, který je rozvojový, doslova se dotýká skutečného pole DNA každého člověka. Toto mění informace uvnitř DNA a umožňuje Lidské Bytosti získat a obohatit se o vlastnosti nové reality, které nikdy dříve neměla.

     Samotný magnetismus našeho solárního systému se mění. Takže je zde výzva: Jděme najít tuto skutečnost. Doslova uvidíme, jak se náš solární systém pohybuje vesmírem. Protíná určité vlastnosti vesmíru, a to mění něco z magnetismu, který se pak stává odlišným od způsobu, ve kterém byl dříve. Ten pak mění Slunce.  Jedno obohacuje druhé ve fraktálu oběžné reality. Pohyb planet okolo středu galaxie mění náš solární systém. Nová pozice solárního systému mění sluneční atributy. Atributy Slunce jsou vyslány k planetě prostřednictvím heliosféry a ta ovlivňuje naši kvantovou DNA.

 

***

     Moje poznání:

 - Gravitace je energetická informace o hmotnosti objektů a jejich vzdálenosti od sebe. Je vytvářena elektronovými neutriny jang. Gravitace jsou pulzující gravitační vlny a elektronové informační částice. Gravitace je vypočítatelná  kvantová energie.

 

- Také naše podvědomí je informační pole, které je vytvářeno elektronovými neutriny jin.

 

- Antigravitace je energetická informace o antihmotnosti objektů a jejich vzdálenosti od sebe. Je vytvářena pozitronovými antineutriny jang. Antigravitace jsou pulzující antigravitační vlny a pozitronové informační částice.

 

- Magnetismus je energetická informace. Je vytvářena tauonovými neutriny jang. Magnetismus představuje informační energii magnetických vln  a současně tauonové informační částice. Magnetismus je měřitelná kvantová energie.

 

- Také naše nadvědomí představuje informační pole, které je vytvářeno tauonovými neutriny jin.

 

- Antimagnetismus je energetická informace. Je vytvářena tauonovými antineutriny jang. Antimagnetismus představuje informační energii antimagnetických vln a tauonové antineutrinové částice.

 

- Skrze magnetismus jsou řízená elegantním způsobem všechna kvantová pole v celém Vesmíru v přítomném okamžiku „teď“. To umožňuje Stvořiteli a Tvořitelům potřebné řízení evolučního vývoje na všech mikro a makro úrovních – od  superstrun, kvarků, částic atomů až po galaxie. 

 

     Moje další poznání:

 

     Zdrojem elektrické energie, která vytváří potřebné „Super magnetické pole“ k řízení všech jednotlivých kvantových polí je tzv. reliktní energie, která prostupuje záměrně celý vesmír.

 

- Elektromagnetismus a gravitace jsou projevem duality obou sil. Jedná se o projev principu jin a jang. Elektromagnetismus představuje sílu jin a gravitace jang.

 

- Neutrina mají tvar osmistěnu. Jedná se o tvar krystalu, který je velmi vhodný pro přenášení informací.

- Polarita neutrin se neustále mění – kmitá 12²  krát za sekundu.

- Neutriny je vyplněn každý celý časoprostor, antineutriny celý antičasoprostor.

- Neutrina jako informační částice mají nulovou klidovou hmotnost. Nepatří mezi leptony.

 

- Rychlost šíření informací je větší než rychlost světla. To je jejich atribut. Rychlost šíření informací může nabývat rychlosti blížící se v limitě nekonečné rychlosti. Tato rychlost je umožněna magnetickými kvantovými poli. 

- Různé druhy neutrin a antineutrin nemají stejné rychlosti.

- Existují „těžká“ neutrina, což jsou neutrina s násobně rychlejším pohybem, než je rychlost světla. Maximální rychlost „těžkých“ neutrin představuje čtyřnásobek rychlosti světla.

- Při vzniku nového neutrina příslušného druhu získává toto neutrino otisk informace z informačního pole, ve kterém se zrovna nachází.

- Všechna informační pole pracují na bázi duodecimální (dvanáctkové) soustavy.

 

     Poznámka: Věda dosud nedokázala ve větším rozsahu změřit rychlost neutrin přesahující rychlost světla, protože nemá k tomu potřebné přístrojové vybavení nebo nevěří, že je to možné. Pro řízení všech procesů ve stvoření na kvantové úrovni, na úrovni kvantového Superpole, musí být ale rychlost šíření informací „nekonečně“ velká.

***

     Ještě jednou - Galaxie, pátá a šestá (dosud nehledaná) síla

 

          Výňatek z channelingu od Kryona: „Fyzika a věda“   17.6.2007

 

- Čtyři známé síly nelze vysvětlit jedinou sjednocenou silou. Je tomu tak proto, že některé síly působí na makro úrovni (magnetismus) a některé na kvantové úrovni (elektromagnetismus, silná a slabá jaderná síla). Ve skutečnosti existuje šest sil. Dvě scházející síly působí na úrovní jádra galaxie.

- Mezi galaxii a sluneční soustavou totiž existuje velký rozdíl. Ve středu sluneční soustavy se nachází obyčejná hmota. Platí zde proto některé Newtonovy zákony. V galaxiích se nachází něco, co způsobuje plochou rotaci galaxie. V centru každé galaxie jsou „dvojčata“. Existují tam dva kvantové znaky. Jeden z nich nazývají vědci černou dírou a druhý vidět nelze, a to je to dvojče. Tato dvojčata jsou systémem tahu a tlaku interdimenzionální energie. Reprezentují chybějící veličiny mezi známými silami. Tato dvojčata vytváří 5. a 6. sílu.

 

- Galaxie jsou v entanglovaném stavu samy se sebou. A to vysvětluje, proč se souhvězdí a sluneční soustavy  nechovají podle Newtonova zákona. Místo toho se pohybují všechny společně jako jeden kolem středu a vytváří plošnou rotaci.

 

     Moje poznání:

-V jádru galaxie dochází k pulzování  tzv. „temné  hmoty“ na tzv.“ temnou energii“ a samostatně „temné energie“ na „temnou hmotu“. Jedná se o pulzující dvojče.

- Interdimenzionální energie má vaznou sílu – kohezi. Na základě této koheze vzniká plošně rotující galaxie. Při neexistenci této vazné síly by došlo k „rozprášení“ hmotných objektů po celém stvoření. To by nevedlo k tvorbě potřebných hvězd a planet a zajištění podmínek pro život.

- Všechny galaxie jsou spojeny „provazci síly“, vytvářející tah a tlak a mají podobu mřížky.

- Frekvence změny hmoty na energii a energie na hmotu představuje 12 kmitů za sec.

- Z každého jádra galaxie vystupují 2 provazce síly, které představují 2 vstupy a 2 výstupy.

- Těmito provazci jsou spojeny galaxie do sítě. Spojení je předurčeno Stvořitelem.

- Pulzace hmoty a energie představuje také změnu sil v provazcích z tahu na tlak a opačně.

- Silnou interdimenzionální silou je tzv.“ temná hmota“. Představuje sílu jang.

- Slabou interdimenzionální silou je tzv.“ temná energie“. Představuje sílu jin.

- Pulzace obou multidimenzionálních sil udržují galaxie v určité potřebné vzdálenosti od sebe.

- V jádru galaxie se vytváří kvark – gluonová plasma.

- V jádru galaxie existují pomíjivé kvarky.

- V jádru galaxie existují miony.

- V jádru galaxie existují tauony.

- V jádru galaxie existují fotony.

- Přeměna hmoty na  energii probíhá skrze přeměnu kvarků na gluony a fotony.

- V jádru galaxie neexistují antičástice.

- Jedna galaxie představuje jednu buňku ve stvoření, což je obdoba vztahu lidské buňky a hmotného těla.

 

- Jeden pár silné a slabé síly představuje elektromagnetismus a gravitaci, druhým párem je silná a slabá jaderná síla, třetím párem je silná a slabá interdimenzionální síla v jádru galaxie.

 

    Hmota, temná hmota a antihmota ve stvoření

     Odpověď na otázku „existuje ve vesmíru temná hmota?   Odpovídá Kryon v knize „Kryon Alchymie lidského ducha“

     „To, čemu říkáte temná hmota, neexistuje. Vězte toto. Vy už víte, že gravitace a světlo spolu souvisejí. Ještě ale neznáte přesné atributy světla. Když je světlo synchronní, dokážete ho vidět svýma očima a měřit jeho svítivost pomocí svých přístrojů. To je tehdy, když jsou jeho vlny vzájemně srovnané synchronním způsobem. Když je světlo asynchronní, jsou vlny vyrovnané takovým způsobem, že se vzájemně vyruší. Snažíme se vám říci, že existuje běžná (viditelná) hmota, která je před vámi skrytá vzhledem k tomu, že je světlo cestující od ní asynchronní. Tato asynchronicita je způsobena intenzivní gravitací, která je buď blízko hmoty, nebo na cestě, kterou světlo směřuje od předmětu k vašim očím. 

     Moje poznání:

- „Temná hmota“ je správně hmota v jádrech galaxií a představuje 5. multidimenzionální sílu. Nachází se v časoprostoru, nikoliv v antičasoprostoru. Nemá charakter „černých děr“. To co je také pojmenováno vědci „černou dírou“ je správně  hmota, která je ovlivněna asynchronicitou. 

- „Temná energie“ je správně energie v jádru galaxií a představuje 6. multidimenzionální sílu.. Tato energie je také zodpovědná za zrychlování expanze stvoření (kromě tvaru torusu).

- Tak zvaná scházející hmota, kterou vědci hledají, není totožná jen s „temnou hmotou“, je to i antihmota.

- Nabývání hmotnosti u částic vyplývá z duality energie a hmoty před vznikem galaxií a z působení superstrun po velkém interdimenzionálním posunu.

- Každá částice hmoty nemá svoji antičástici, jak je to některými vědci předpokládáno.

- Antihmota má v jádru atomu antiproton, antineutron, na energetických drahách – orbitalech, se nachází pozitrony. To je výrazná vlastnost antihmoty.

- Podle názorů některých vědců je hmota vesmírných objektů jen 4 %. Temná hmota představuje 22 % a temná energie 74 %. Ale ve skutečnosti lze říci, že v antisvětě je antihmota ve výši cca 46%, vesmírné objekty představují 4% a „temná hmota“ 25% a „temná energie“ 25%.

 

     Světlo ve Vesmíru 20.06.2013 

     Otázka: Drahý Kryone, přemýšlel jsem o tom, co jsi řekl o světle a multidimenzionalitě a něco mě dnes napadlo. Nejsem si jistý, jestli je to záblesk poznání nebo jen úplné bláznovství. Byl bych vděčný, kdybys mi mohl říct, jestli se ubírám správným směrem. Opomněli jsme něco o světle, co je tak jasné, že to nevidíme? Žijeme v 4D časoprostoru. Zakouší světlo čas? Světlo je nehmotná částice, podle fyziků. Moje "myšlenka" nebo "bláznivý nápad" je o tom, že světlo je v jiné dimenzi než náš 4D časoprostor. Pokud to tak je, měli bychom změnit naše vnímání?

                              

     Odpověď: Ano, vnímání by se mělo změnit. Místo, abyste viděli světlo mimo čas, měli byste ho začít vnímat jako kontrolované časem. Nemusí zakoušet čas, ale jeho vlastnosti /hlavně rychlost/ je časem kontrolována. Proč se světlo vůbec pohybuje? Jaký motor je za tímto pohybem? Když se podíváte na podstatu energie reality - vyžaduje, že světlo závisí na čase. Ale protože čas je různý v různých částech vesmíru, pak světlo není konstantní, jak si o něm myslíte.  

     Tvoje poznání je dobré, ale měl bys své úvahy rozvést dále. Světlo je tedy částečně multidimenzionální, ale je navěky omezené rovnicemi reality, ve které se nachází. Každý časoprostor /rámec/ vytvoří jinou "rychlost světla". Tohle je možná nejsložitější část, kterou učíme v astronomii a fyzice. Když se podíváte do prostoru, světlo, které přichází z velkých dálek, se jeví, jako že cestuje konstantní rychlostí, aby se k vám dostalo stejnou rychlostí jako světlo, které září z žárovky na stropě nad vaší hlavou. Ve skutečnosti to tak není. Místo toho přemýšlejte o tom vzdáleném světle, že vykonalo dlouhou cestu přes "světelné silnice", na kterých byla konstrukční zpoždění, zastávky a dokonce i expresní dálnice! Nedostalo se sem jednoduchým lineárním způsobem, jak si to myslíte. Po cestě se muselo potýkat s jinými časoprostory, přes které cestovalo. Toto by vás mělo též přimět k přemýšlení, jestli jsou vaše měření vzdáleností správná.

      To, co vědci nazývají "zbytková energie velkého třesku" je energie, která je pozůstatkem interdimenzionálního posunu, ne zbytkem po explozi. Vytváří realitu, ve které je možné vidět její část ve 4D, ve které se současně tato energie neprojevuje jako viditelná součást celku, přestože víte, že existuje /ta neviditelná část/. To vás povede k multidimenzionální matematice a nakonec objevíte i "větráky" /vesmíru/, o kterých jsme vám říkali. Ale o tom více jindy.

      Až začnete více objevovat temnou energii (ne negativní, ale neviditelnou) ve Vesmíru, budete muset předpokládat, že je interdimenzionální a tudíž část jí je dokonce v kvantovém stavu. Hned jak přidáte tuto vlastnost realitě prostoru, budete muset vzít v úvahu, že to, co jste považovali a měřili jako světlo je možná ve skutečnosti mnohem komplexnější, než jste si mysleli.

 

     Moje poznání: Stvoření, vesmíry

- Stvoření se dělí na velký počet vesmírů a velikost jednoho vesmíru představuje jednu kupu galaxií. Takový vesmír rotuje.

 - Existence strun má spojitost s hudbou v tom smyslu, že počet strun odpovídá chromatické stupnici, obsahující 12 tónů a pultónů. Takže počet strun není 11, ale dvanáct.  Pomocí superstrun se mění částice na subatomární úrovni. Celé stvoření je také řízeno prostřednictvím melodií, které jsou různé pro různé atomární částice a vesmírné objekty.

Údaje o vztazích mezi hudební analogii a strunovým protějškem, jak je uvádí Michio Kaku v knize „Paralelní světy“ a dle mého upřesnění:

 

 

     Notový zápis                                      Matematika                                                   Vesmírný počítač

     Struny na houslích                             Superstruny                                                   Superstruny

     Tóny                                                   Subatomární částice                                      Subatomární částice

     Zákony harmonie                               Fyzika                                                           Posvátná geometrie

     Melodie                                              Chemie                                                         Chemie

     Vesmír                                                Symfonie strun                                             Symfonický orchestr

     Boží mysl                                           Hudba rezonující hyperprostorem                Boží mysl = Duch svatý

     Skladatel                                             ?                                                                    Stvořitel všeho a všech

 

- Náš vesmír je řízen vesmírným počítačem. Počítačový program je založen na superstrunách, na posvátné geometrii a na chemii. Působí přes kvantové „Superpole“, skrze které jsou ovládána a řízena jednotlivá energetická a informační kvantová pole. Je to obdoba DNA v lidském těle v celé její lineární i kvantové podobě.

- Mužský a ženský princip a jejich projev jako energie jang a jin představují kvantová pole.

- V makrokosmu i mikrokosmu platí „jak nahoře, tak dole“.

 

     Moje poznání: Co existuje nebo co je potvrzeno skrze tvrzení některých vědců

 

- Prostor je nezávislý na vesmírných objektech.

- Existují supersymetrické částice.

- Existuje kvantové provázání – nelokalita (princip 100. opice).

- Údaj, že 90% hmoty v Mléčné dráze je skryto v centru galaxie je správný.

- Platí vztah, že omega je 0,3 a lambda je 0,7, a jejich součet je 1,0.

- Rychlejší než světlo je pouze informace.

- Geometrie časoprostoru se zakřivuje kolem hmotných těles, např. planet, hvězd a galaxií.

- Vesmír se jeví (ve 3D) spíše jako síť vzájemných vztahů, kterou lze pochopit pouze počty pravděpodobností. Klíčovou úlohu zde hraje vědomí a vědomé vnímání.

- Elektrony spolu komunikují bez ohledu na prostor a čas.

- Dle kvantové kosmologie lze na celý vesmír nahlížet, jako by to byla kvantová částice.

- Částice jádra, stejně jako elektrony se chovají jako malé magnety, tzn. že mají magnetické vlastnosti.

- Každý druh elementárních částic má své vlastní pole, přičemž se částice, respektive kvanta jeví jako manifestace těchto polí.

- Vše v našem stvoření, ve všech vesmírech, vzniká díky rozdílnému kmitání strun.

- Teorie superstrun vychází z myšlenky, že struny jsou supersymetrické, a že mají vztah k jedné ze symetrických skupin elementárních částic. Těchto strun je však 12 nikoliv 10 nebo 11.

- Vesmír se může v závislosti na startovních podmínkách rozpínat, smršťovat nebo také pulzovat.

- Vědci zabývající se řetězci hlásají substancionalizmus a mají správný názor, že prostor a čas existuje nezávisle na hvězdách a galaxiích a jiné hmotě.

- Kvarky se skládají i z menších částí, ze superstrun. Elektrony se neskládají z menších částí, protože jsou energií.

 

    Moje poznání: Co neexistuje nebo není potvrzeno skrze tvrzení některých vědců

 

- Viditelný časoprostor není nekonečný, je ohraničený. Neexistuje éterické médium v prostoru.

- Ve stvoření neexistují tak zvané „červí díry“. Je to jen matematická záležitost.

    - Neexistuje tolik hledaný a vědci očekávaný Higgsův boson, přesto, že jeho objev už byl ohlášen z CERNu. Neexistuje ani Higgsovo pole. Žádná hmota totiž ve stvoření nechybí. Částice, která byla nalezena v CERNu  jako Higgsův boson má jiný význam.

 

- Není správná vědecká teorie, že se v průběhu expanze neustále vytváří další materiál doplňující látku v rozpínajícím vesmíru.

- Není správné tvrzení, že se vesmír na počátku „velkého třesku“ rozpínal rychleji, než je rychlost světla.

- Neexistuje hmotné multiverzum. Existují jen dvě dimenze, jedna je časoprostorem a druhá je antičasoprostorem. Lidské přístrojové možnosti neumožňují spatřit všechny vesmírné objekty v dimenzi časoprostoru.

- Není možné pomoci čistě matematických konstrukcí nalézt pojmy a zákony, které poskytují klíč k pochopení přírodních jevů, jak to předpokládal A. Einstein.

- Nelze vytvořit kvantovou teorii gravitace, protože gravitace souvisí s makrokosmem. Přitažlivá síla souvisí s makrokosmem a ostatní tři síly souvisí s mikrokosmem. Nelze je spojit do jedné teorie.

- Nelze vypracovat teorii, která bude popisovat stvoření a evoluci všeho co ve stvoření probíhá.

- Ve stvoření neexistují monopoly jenom jednoho pólu. Vychází to i z pojetí duálního světa. Severní a jižní pól magnetu souvisí s energii jang a jin. Jsou tedy projevem mužského a ženského principu.   

- Gravitony jako subatomární částice, jako kvanta gravitace, neexistují.

- Gravitace není způsobena zakřivením časoprostoru, naopak zakřivení časoprostoru je způsobeno gravitací.

- Ve stvoření neexistují „černé minidíry“.

-  M-teorie není správně pochopena a formulována. Membrány – brany představuji v podstatě filtry, které propouští jen určitou vibrační kvalitu do příslušné dimenze. Jedna dimenze je hmotná, jedna antihmotná, ostatní jsou jemněhmotné - s převahou energie nad hmotou.

- „Temná energie“ se neprojevuje ve vztahu k vesmírným objektům jako antigravitace. Tak se projevuje antihmota.

- „Temná hmota“ není tvořena jen z protonů a neutronů. Jsou to tzv. MACHO objekty.

- Ve stvoření neexistuje záporná hmota a záporná energie. Existuje antihmota a antienergie.

- Nemohou existovat kvantové počítače. Vesmírné počítače pracují na bázi krystalů a biologie.

- Náš vesmír neexistuje jako hologram.

- Membrány se neuplatňují při řízení evoluce vesmírů.

- Náš vesmír není ovládán 6 čísly.

- Cestování do minulosti je možné v nadvědomí, relativně brzy už v rozšířeném vědomí. Jsou to informace, informační pole. V naší minulosti nelze nic měnit. Minulost je součást ákášických záznamů. Jsme pouze pozorovatelé. Co ale můžeme změnit je naše hodnocení minulosti, což změní naši akášickou minulost a ovlivní naši současnost abudoucnost.

- Gravitace není geometrickou vlastností časoprostoru způsobenou hmotností.

- Slunce nevytváří svou hmotou v časoprostoru prohlubeň pro udržování Země na její oběžné dráze.

- Každá hmota nemá charakter částic.

- Mozek není hologram, který registruje holografický vesmír a podílí se na něm.

- Hmota, tedy i kvantové objekty, nejsou zhuštěným časoprostorem.

- Čas není pohyb.

- Elektrony nedokáží ukládat informace a také je pomocí svých poslů, fotonů, předávat.

- Neplatí tvrzení, že singularita je bod, kde neexistuje prostor a čas a gravitační pole je nekonečně silné.

- Neexistuje žádný souboj mezi „temnou hmotou“ a“ temnou energii“.

- Bosony a fermiony se nemohou vzájemně vyměňovat, jak to předpokládá supergravitace se supersymetrii.

- Neplatí, že dle teorie brán je náš vesmír jednou z mnoha brán, které se vznášejí v časoprostoru vyšších dimenzí.

- Neexistuje taková konstanta jemné struktury, která by představovala základní vlastnost kosmu.

- Není správné tvrzení, že ve vesmíru existuje 130 mld. galaxií a každá obsahuje 50 mil. černých děr.

 

     Dimenze    

     Vědci není pochopen pojem dimenze. Ve svých úvahách vychází z trojrozměrného prostoru a času, což vytváří čtyřrozměrný časoprostor. Ostatní dimenze jsou pak jen matematickou záležitostí.

     Dimenze, které ve stvoření existují, mají jiný charakter než by to učinil matematický zápis. Jedná se spíše o vývojové stupně, o dimenze vědomí.

 

     Dimenze vědomí

     Třetí dimenze z hlediska vědomí představuje stav vycházející z názoru, že lidé žijí od ostatních úplně oddělení a musí se spolehnout jen sami na sebe.

     Lidstvo si uvědomí a zažije velkou Boží milost, protože se mnozí lidé dostanou kvantovým skokem v jednom životě ze třetí dimenze do čtvrté, případně až do páté dimenze vědomí, a to se všemi následky z toho plynoucími. Normálním vývojem by to trvalo desítky, možná i stovky dalších životů, abychom mohli takto duchovně postoupit.

     Všem bytostem na planetě Zemi se postupně změní vědomí tak, že jim bude přístupné nejen celé vědomí z tohoto života, ale také celé nadvědomí, ve kterém jsou uloženy vzpomínky na naše minulé životy. Vědomí  a nadvědomí se sloučí do jednoho rozšířeného vědomí, nebude od sebe odděleno. To, co je nyní přístupno jen omezenému počtu bytostí, se stane jednou normálním poznáním pro všechny bytosti.

     Vstupem do čtvrté dimenze se lidstvu otevřou pohledy na minulé životy. To nám umožní pochopit, čím jsme byli v jednotlivých životech, jakých činů a skutků jsme se dopustili a jaké to mělo následky v následujících životech. Pochopíme, že jsme byli současně viníky i oběti, že jsme „hráli mnohé role“ v jednotlivých životech, abychom dospěli k co nejlepšímu poučení. A bez těchto zkušeností ze stovek minulých životů bychom nemohli ukončit vývoj ve třetí dimenzi a postoupit do vyšších dimenzí. Pochopíme, že největším poučením je vzájemné a úplné odpuštění a že v celém stvoření platí nejvyšší princip lásky.

     Vstupem do páté dimenze začneme vnímat svět kolem nás. Dostaneme se na energetické vibrace, které nám umožní komunikaci s bytostmi z duchovního světa, ale také s bytostmi z jiných planet Světla, které se dosud musely před námi skrývat, aby nenarušily náš vývoj na planetě Zemi. Uvidíme nebo budeme vnímat naše anděly strážné, čili ochránce, uvidíme nebo budeme vnímat bytosti, které se pohybují v astrálu, a kde čekají na další inkarnaci. Budeme moci komunikovat s našimi anděly. Tím co uvidíme nebo budeme vyciťovat, si uvědomíme jednotu a celistvost celého stvoření včetně Božství. Pochopíme, že naše duše pochází z Božství, a že se tam zase po ukončení inkarnačního vývoje vrátí. Pochopíme, že bytosti z Božství mohou být současně v různých podobách, na různých místech současně. Pochopíme, že můžeme naše anděly požádat o pomoc. Budeme lépe vnímat přírodu jako dílo Stvořitele, jako jeho dar pro její šetrné využívání a pro plnohodnotný život lidí na Zemi.

     Všem bytostem na planetě Zemi budou postupně otevřeny nové části mozku a některé staré funkce zmizí. Jedná se například o tzv. centrum strachu, které je umístěno v části mozku nazvaném „amygdala“, které připravuje tělo v případě stresu na „boj nebo útěk“. Tato část mozku už nebude fungovat jako dosud, protože program strachu bude nahrazen programem lásky. Lidem bude otevřeno v mozku „centrum lásky“.

      Lidem bude také otevřeno tzv. „třetí oko“, které má spojitost se šišinkou mozkovou, a které umožní lidem vidět nadsmyslově. Lidé budou jasnovidní a jasnozřiví.

     Komunikace mozku s rozšířeným vědomím bude probíhat jen na vlnové frekvenci alfa a théta.

     Změní se také naše DNA. Účinnost kvantového pole DNA se bude postupně zvyšovat ze současných 30% na 60%, což bude mít nesmírný dopad na naše léčení nemocí a délku lidského věku.

     Dalším velkým poznáním bude, že postupně dokážeme tvořit myšlenkou a slovem. Myšlenkou a slovem dokážeme tvořit i hmotné předměty. To změní velmi celé naše bytí.

      To vše bude mít dalekosáhlé důsledky na život všech obyvatel Země. Velmi brzy si totiž uvědomí lidé spojení  s Božstvím, s lidmi navzájem, s celou přírodou, s existencí elementálů,  s existencí bytostí žijících na mnoha a mnoha planetách, a s existencí duchovního světa.

     Toto poznání se týká postupně všech obyvatel na planetě zemi. Předzvěstí těchto lidí jsou tzv. indigo děti, které mají otevřené vědomí. To bude mít určitě i dopad na činnost a úvahy vědců.

 

     Kolem planety Země je mnoho vesmírných lodí s bytostmi z vyšších sfér planet Světla, které nevidíme, protože dokážou vysílat takové frekvence, aby se pro nás pozemšťany staly neviditelné. Pro jejich vyspělé technologie to není problém. Tyto bytosti nám pomáhají všude tam, kde to nenarušuje svobodnou vůlí lidstva.

     Planety obydlené lidmi se nacházejí v dimenzi, která představuje průměrnou úroveň vědomí těchto lidí. Obdobně také duchovní svět obsahuje dimenze odpovídající dimenzím vědomí na hmotných planetách kam odchází astrální těla bytostí po smrti jejich hmotného těla.

 

     Kdo nepochopí celek, to jest Boha, který je vším co existuje, nemůže pochopit správně jeho části.

 

     Ing. Jan Heczko

     srpen 2015

 

 

     Použitá literatura:

N. D. Walsch  „Hovory s Bohem“,I.-III. díl, „Bůh, na kterého čekáme“, „Návrat domů k Bohu, v životě, jenž nikdy nekončí“

Helena Šeblová  „Poselství, 1.-3.díl“

Jicchak Bentov „Kosmická kniha“

Jicchak Bentov „Tajemství a síla kyvadla“

Amir D. Aczel „Okamžik stvoření“

Drunvalo Melchizedek  „Prastaré tajemství květu života“ 1. a 2. díl

Mark A. Garlik „Astronomie“

Michio Kaku „Paralelní světy“

Johannes von Buttlar „Tajemný vesmír“

Kryon „Fyzika a věda“

Kryon „Rekalibrace vědění“

Josef Šuraň „Je Bůh a duchovní svět?“

 

Přílohy:

 

- Výňatek z channelingu „Fyzika a věda“   17.6. 2007

- Výňatek z channelingu „Současné události“  12.7.2008

- Výňatek z channelingu  „Velká vědecká předpojatost“ 7.11.2009

- Výňatek z channelingu „Plánované lidstvo“  24.7.2011

- Fyzika v příštích 500 letech  17.5.2014

 

     Výňatek z channelingu „Fyzika a věda“  17.6.2007

 

     Nové zákony fyziky

     Budeme hovořit o fyzice. Chtěl bych vám dát historické pozadí k jedné záhadě. Chtěl bych vám vyprávět, co věda s touto záhadou udělala. Pak bych chtěl říct několik věcí, které ještě nikdy nebyly řečeny.

     Jedná se o nádherný zákon a sestavil ho Newton. Je to zákon, který je zodpovědný za celou mechaniku oběžných drah vaší sluneční soustavy. Všechny je objasňuje, je to druhý Newtonův zákon. Je to popis. Opatrně, příteli, pomalu. (Kryon upozorňuje Leeho, aby byl zvlášť jasný.) Je to popis jeho základních formulací síly, hmoty a zrychlení. A tyto základy objasňují pohyby planet – jak pohyb, tak i setrvačnost pohybu všude. Dělají to tak dobře, že tato formulace zodpovídá za výpočty, na základě kterých jsou posílány satelity na oběžnou dráhu a sondy do sluneční soustavy. Celá matematika, takto fixovaná na Newtonův druhý zákon, funguje.

     Pokud jste si toho ve vaší vlastní sluneční soustavě všimli a pokud máte zájem o astrologii, uvidíte, co viděl Newton – že planety (předměty s konstantní hmotou), které jsou blíže vlivu přitažlivosti Slunce, krouží jinou rychlostí než ty, které jsou dále. To se stalo Newtonovým zákonem a to se potvrzovalo dodnes - dokud vaše věda nezjistila pár výzev.

     První, co vzbudilo zájem, bylo to, že když byly části příliš malé, zákon se zhroutil. Už se to neodehrávalo podle pravidel. Když se jednalo o atomové struktury, byl vzorec jiný. To byl přesněji řečeno důvod zrodu kvantové fyziky – objasnění malého a velmi malého, a teorií, které s tím jsou spojeny, včetně interdimenzionálních. To bylo pro vědu akceptovatelné. Nové teorie oznamovaly, že když je něco supermalé, musí interakce mezi nosiči hmoty probíhat jinak. Mnozí říkají, že by to mohlo být tím, že menší částice nemají konstantní hmotu planet nebo měsíce – pro vědeckou mysl to nebylo až tak těžké to zvládnout. Lidé mají také možnost experimentovat se supermalým v urychlovači částic – protony a anti-protony nechávají skoro světelnou rychlostí kolidovat, aby viděli, co se stane. Tak mohli lidé nový zákon ověřit v rámci supermalého světa. Pak se stalo ještě něco.

     Se vznikem nových „očí“ Země, počítačem řídícím zrcadla v teleskopickém zařízení, jste začali zřetelně vidět vzdálené galaxie a zkoumat je. Ke svému velkému překvapení astronomové uviděli hvězdy rotovat kolem centra Galaxie, podobně jako rotuje vaše sluneční soustava kolem centra Mléčné dráhy, ale s velkým rozdílem. Nedržely se Newtonova zákona!

     Ke svému překvapení astronomové zjistili, že se rotující hvězdy pohybují kolem centra nějaké galaxie v tzv. „plochém rotačním režimu“. Chtěl bych vám to vysvětlit. Když vezmete kotouč a položíte na něj kamínky blízko a daleko od středu a pak budete pomalu otáčet, pak zjistíte, že všechny na kotouči ležící částečky rotují stejně, ponechávají si perspektivně neměnný vliv na sebe navzájem. Jinými slovy, jeden se nepohybuje rychleji nebo pomaleji v závislosti na své vzdálenosti od centra. Tomu se říká plochá rotace a je to to, co dělají galaxie.

     Každopádně náhle neplatí druhý Newtonův zákon! Hvězdy mají velkou konstantní hmotnost, a přesto nedodržují pravidla orbitální mechaniky. Zdá se, že Newtonův zákon funguje pro sluneční soustavy, ale ne pro galaxie. To nedává smysl - je to srdcem kontroverze a eventuálního objevu něčeho, co astronomie začíná vidět.

     V matematice měření energie univerza že věda uvádí, existuje něco, co vytváří neviditelnou energii, která působí na hmotu způsobem, který ovlivňuje Newtonův zákon. Říkají, že neví, co to je a nemohou to vidět. Je to neviditelná energie, která vytváří nový druh orbitálního systému, o kterém si nyní uvědomují, že je součástí všech galaxií. Nazývají to tedy temnou hmotou, mysteriózní hmotou, která vše ovlivňuje.

     Temná hmota ve skutečnosti není temná. Je to jednoduše vědecký výraz pro chybějící energii. To je vše, co to je. Něco tahá a tlačí způsobem, který neodpovídá mechanice oběžných drah druhého Newtonova zákona. Jak je to možné? Teď tu máme záhadu. Ve velmi malém to nefunguje. Ve velmi velkém to nefunguje. Ve vaší sluneční soustavě to, zdá se, funguje. Někdo na tom v současnosti pracuje a já se o tom musím zmínit. Takže si na chvíli nasaďte svůj esoterický klobouk. Newton měl asistenta, který se na jeho práci velmi podílel. Tento asistent dnes žije a je samozřejmě astronomem. Reinkarnoval se, aby pokračoval v této práci, a to také dělá. A je velmi blízko, aby to objevil.

      Řeknu vám, proč tato záhada přetrvává. Budu se snažit hovořit výstižně, abyste fyzice rozuměli. Tímto způsobem to nikdy nebylo odhaleno. Jste blízko objevu a už je to ve vzduchu. Takže vám nedávám nic, co by svobodná lidská vůle nemohla sama objevit. Řešení se již vznáší v systému a čeká na objevení.

 

     Doplnění známých sil v univerzu

     Až bude nová teorie objevena, narazí na vědecký odpor, a já vám řeknu proč – protože budete muset přepsat a doplnit čtyři síly univerza. (Polknutí! Změnit známé síly? Lee teď dýchá ztěžka.) Vyjmenuji vám tyto 4 síly univerza, jak je znají fyzikové a jak jsou ve fyzice označovány. Nebudu je vysvětlovat. Poslouchejte, co řekli vědci o těchto pouhých 4 silách, které kontrolují všechno. První je přitažlivost (gravitace) a je označována za slabou sílu. Druhá je elektromagnetismus a je označován za silnou sílu. Tvoří pár. A dvě další jsou dalším párem; číslo tři je označováno jako slabá jaderná síla a čtyřka jako silná jaderná síla. Tyto čtyři síly jsou údajně zodpovědné za vše, co se děje, ale najednou existuje záhada. Chybí energie! Nenapovídá to ve skutečnosti, že by jich místo čtyř mohlo být šest? A vypadají následovně.

      Chtěl bych, abyste pohlédli na přírodu. Podívejte se na přírodu vaší planety. Skoro vše vzniká (a děje se) ve společných dělitelích dvanácti. Matematici je znají (je jich tu šest). Nejčastější společní dělitelé 12, které můžeme v přírodě pozorovat, jsou 3, 4 a 6. Když necháte krystalizovat samotnou vodu, vytvoří šestiramenný vzor (sněhovou vločku). Tvary krystalů jsou založeny na 12kovém systému, přičemž se jasně ukazují společní dělitelé 12, hlavně 6. Před mnoha a mnoha lety jsme vám říkali, že by měla být elegantní věda fyziky založena na 12kovém systému. Je to interdimenzionální matematika, která obsahuje nulu, která znamená něco jiného než nic nebo nekonečnost. Nula v univerzální matematice 12kového systému znamená potenciál všech možných odpovědí. Není to empirická matematika jako ve 3D, avšak kdybyste ji začali používat, přinesla by vám některá pochopení. Dává to například smysl, aby jedna z vašich základních rovnic pro výpočet kruhu – pí [π] - bylo iracionální číslo? (V matematice je iracionální číslo to, které - vyjádřeno decimálně (v desítkové soustavě) - dává nekonečnou, nepravidelnou řadu čísel.) Je nekonečné! Dává to smysl u jedné z nejzákladnějších rovnic univerza? Víme, že jste umístili na jedné ze svých kosmických sond tabulku s nápisem a číslem pí, abyste mohli komunikovat s tím, kdo ji náhodou najde. Je to jako matematická komunikace pro případ, že se najde inteligentní forma života, která by pak viděla: „Ó, lidé mají pí! Proto musí být inteligentní.“ Chtěl bych vám říct, co bude inteligentní civilizace opravdu vědět, až to uvidí. Kouknou na to a řeknou: „Tyto inteligentní bytosti létají do vesmíru a ani nemají duodecimální matematiku! Podívejte se, co považují za pí. Musí ještě pracovat s decimálním systémem.“ Je to jako byste našli vyvinutou společnost s černobílou televizí.

      V přírodě existuje šest sil. I když je čtyřka společným dělitelem 12, vyskytuje se 6 a 12 nejčastěji a jsou přírodě nejblíže. Podívejte se na chemii vaší DNA a pozorujte společné dělitele 12 ve vaší chemii. Najdete ji všude. Než vám dám název dalších dvou sil, chtěl bych vám říct něco o pojmenování. Popíšu vám jejich vlastnosti, místo abych je pojmenoval, neboť budou nazvány tak, jak si bude věda přát a vysvětlí to pak temnou hmotu.

      Mezi galaxií a sluneční soustavou existuje rozdíl – velký rozdíl. Newtone, poslouchej! Ve středu sluneční soustavy se nachází obyčejná hmota. Je jedno, jak velké je slunce libovolné sluneční soustavy, reprezentuje obyčejnou konstantní hmotu. Magie a objevy leží v gigantických systémech, jako např.

v galaxiích. Před lety jsme vám řekli, co se nachází v centru galaxie a způsobuje rotaci, ještě než to bylo pozorováno vědou. Řekli jsme, že je v centru něco interdimenzionálního – černá díra. Před pár lety jsme vám sdělili zbytek; řekli jsme, že v centru každé galaxie jsou dvojčata. Existují tam dva kvantové znaky. Jeden z nich nazýváte černou dírou a druhý nemůžete vidět a to je to dvojče. Jsou systémem tlaku a tahu (push/pull system) interdimenzionální energie. Reprezentují chybějící veličiny mezi známými silami univerza a energie, která se vlní sem tam.

      Nyní pozor (je tím myšlen hlavně Lee). Dám vám k tomu několik duševních obrazů. Chtěl bych vám vyprávět, co se stane, když se tento druh interdimenzionálních energií nachází v centru něčeho. Newtonův zákon už není použitelný, protože centrum není obyčejnou hmotou. Interdimenzionální energie má vaznou sílu (kohezi). Na základě této koheze vzniká plošně rotující galaxie. Existuje celá řada zákonů, které musí být formulovány k popisu jedné slabé a jedné silné interdimenzionální síly. To jsou ty poslední dvě z šesti. Máte přitažlivost, elektromagnetismus, silnou a slabou atomovou sílu, a nyní máte číslo 5 a 6, silnou a slabou interdimenzionální sílu.

 

      Nové informace o centru galaxie

      Každá galaxie má ve svém centru systém tlak-tah. To je systém energie dvojčat, ale vy vnímáte jen jedno. Jste přesvědčeni, že je to neviditelné, a je to černá díra. Nevychází z ní žádné světlo a vy se domníváte, že je singulární, jedinečná. Jak 3D! Není to jedna věc, je to nádherné dvoj-ouško jehly. Nyní poslouchejte. Jakmile jste začali mapovat univerzum a viděli, jak jsou skutečně uspořádány galaxie, už jste věděli, že to není náhodné. Není to zajímavé? Nemělo by to to, co nazýváte velkým třeskem, všechno bez výběru až skoro na nic rozprášit? Tak proč proto existuje vzorec? To je ta krásná část, milí lidé. Existují vzorce ve zdánlivém chaosu interdimenzionální události, která byla velkým třeskem. Jak jsme vám dříve sdělili, velký třesk byl opravdu velký, byla to interdimenzionální kolize s jinou interdimenzionální silou. Interdimenzionalita se zdá být chaosem se skrytým vzorcem.

      Představte si se mnou gigantickou jehlu se dvěma nitěmi. Jedna jde do černé díry a druhá z ní vychází. Tyto nitě jsou interdimenzionální provazce síly, spojení s jinými galaxiemi, které spolu mají navzájem protkána (jedno vlákno dovnitř, jedno ven) svá centra, kterými jsou dvojuché černé díry. Jeden tlak a jeden tah – interdimenzionální síla, které si ještě nejste vědomi, která navléká galaxie, všechny je spolu spojuje. Teď si v duchu představte, že toto tkaní má symetrii a účel. Kdybyste se mohli dívat z určitého úhlu pohledu skrze jejich střed do středu univerza, poznali byste symetrii mandaly. Galaxie společně vytvářejí nádherný tanec. Symetrie dává smysl a ten je duodecimální (12kový systém). Vyzýváme vás, abyste to prozkoumali. Tato vlákna, která se vinou dovnitř a ven s právě popsanou Novou silou z center galaxií, vytvářejí mřížku. Je to mřížka se symetrií a účelem… kosmická mřížka (jak Kryon před mnoha lety definoval). Je krásná. A je to ta chybějící energie univerza pro ty, kteří ji hledají. Temná hmota, kterou všichni hledají, se nenachází v prázdných prostorách mezi věcmi. Je v interdimenzionálních provazcích síly mezi galaxiemi a má to svůj účel. Ó, je to nádherný systém. Chcete, aby Temná hmota dávala 3D smysl, ale to nejde. Souvisí s interdimenzionálními silami univerza, které jsou kvantové, a proto mimo čas a mimo předběžné výpočty vašich 3D rovnic.

 

     Další velký objev… kvantové vidění

     OK, tady je ještě další bod. Chtěl bych vám dát ještě další náznaky. Znovu – už se to vznáší v éteru (je to zralé pro brzké objevení). Lidé tyto věci musí sami objevit, ale my dáváme náznaky. Až se tyto objevy uskuteční, budete vědět, že jste se to nejprve dozvěděli tady (Kryon se usmívá).

     Je to technické. Vysvětlím vám to. Již roky astronomové montují na své teleskopy speciální objektivy, aby si otevřely nové způsoby vidění univerza za hranicí normálního světla. Pro skutečnou astronomii je sbírání obyčejného světla pasé. Nyní chtějí sbírat záření. Chtějí používat spektrální analýzu, aby poznali, z čeho věci jsou. Chtějí měřit rychlost objektů, aby na základě posunu k červené nebo k modré věděli, zda se objekty pohybují k pozorovateli nebo od něj. Již roky nasazovali na své teleskopy speciální objektivy, aby mohli analyzovat to, co normální světlo nemůže ukázat. Většina z vás si neuvědomuje, že se mnoha teleskopy na planetě vůbec nedá dívat! Je to počítačem řízené sbírání toho, co se schovává ve světle, nebo je přístupné jinými metodami. Vědí, jak jsou věci horké, z čeho jsou, kam se pohybují a anomálie jejich drah.

     Nebylo by super, kdyby někdo na Zemi vynalezl interdimenzionální astronomický objektiv? A kdyby to tak bylo, co byste viděli? Viděli byste přesně to, co jsem popisoval. Jako první byste uviděli černé blíženecké díry, které vypadají jako jedna. Interdimenzionální objektiv se dívá na přitažlivost a čas, a na jejich přetvoření do vzorů.

     Kdybyste se tímto objektivem dívali na univerzum, pak byste viděli, v jakém vztahu spolu jsou tato dvojčata, jejich pulzování, a viděli byste velmi jasně provazce, které propojují galaxie. Nebylo by to nádherné? Vysvětlilo by to chybějící energie, že? Dalo by to vědcům důvod zvýšit počet sil ze čtyř na šest! A… to je proveditelné.

     Nyní vám řeknu, jak by tento objektiv vypadal… skoro. (Kryon se usmívá.) Instrukce číslo jedna: nemůžete ho umístit na čočku. Musí být co nejblíže u přijímacího dílu. V případě optického teleskopu je to zrcadlo. V případě digitálního teleskopu je to jeho digitální oko. To znamená, že tento objektiv nemůže být umístěn nikde jinde než v úrovni ohniska. To má význam hlavně pro ty, kdo sestavují teleskopy. Instrukce dvě: Tato čočka objektivu není fyzická. Je to plazma. Tato plazma je držena pohromadě neuvěřitelně silnými magnety. Ó, a je velmi studená. A toto jsou ty náznaky.

     A když to vyvinete, zapnete a provedete korektury ve vztahu k magnetismu, který umožňuje koherentní (soudržnou) plazmu, je to příští krok astronomie – revoluce a odhalení (revelation - revolution, slovní hříčka). Fyzika se změní; vaše skutečnost se změní; a já vám řeknu proč. To je poslední vědecký bod, než skončím. Řeknu vám proč. Když budete pozorovat interdimenzionální věci, pak je život jednou z těch neočekávaných věcí, které uvidíte! Život vynikne pro svoji životní sílu. Můžete (za použití tohoto filtru) hledět do galaxie a hvězdy, které září, budou mít kolem sebe život! Co vy na to? A všichni se teď mohou bát. (Smích) Je to nevyhnutelné, víte to? Toto byl náš vědecký kanál.

 

 

     Výňatek z channelingu „Současné události“  12.7.2008

 

      Příští měsíc [srpen 2008] se má konat ohromný experiment. Největší stroj na Zemi se připojí /nastartuje/, aby studoval ty nejmenší existující věci, věci neviditelné. Řeč je o velkém atomovém urychlovači LHC ve Švýcarsku… Mnozí řeknou: “To je nebezpečné.” Není. Nebude vytvořeno více energie, než je obsaženo v palbě kosmické energie, která zasahuje Zemi v každém okamžiku každé vteřiny. Dělají jen to, že vytvářejí tutéž energii řízeným způsobem, aby ji mohli zkoumat. Nejsou schopni ji studovat, když se vyskytne náhodně.

     Používají protony a antiprotony a urychlí je až na 99,999% rychlosti světla. Pak je nechají vzájemně se srazit v největším fyzikálním experimentu všech dob. Povím vám, jaké jsou možnosti, a vy si pamatujte, že tady jste to slyšeli nejdříve. /Kryon se usmívá./ To, co hledají, je interdimenzionální energie. Hledají to, o čem si myslí, že existuje, a naleznou to. Naleznou to, protože sledují Vesmírnou tvůrčí energii. A ještě vám odhalím hloubku toho, co se chystají objevit během příští dekády: Přepíší scénář toho, jak začal Vesmír. Velký třesk se nikdy nekonal /jak jsme si o tom spolu již mnohokrát povídali/. Sama myšlenka Velkého třesku je 3D vysvětlení interdimenzionálního atributu. Trvale jsou vytvářeny vesmíry skrze interdimenzionální posuny – když jedna dimenze doslova koliduje s další. Je to velkolepá kvantová událost. A tehdy získáte všechny ty atributy, které popisujete jako Velký třesk.

     Přehled:

      Ve 3D jste již měli mnoho vědců, kteří hleděli na to, co považovali za důkaz pro teorii Velkého třesku. Našli zbytek toho, o čem si mysleli, že je důkaz /kosmologická konstanta/. Jména jako Hubbell a jiná, stála v popředí toho všeho. Nicméně, toto bude vyvráceno při sledování nejmenších známých částeček.

     V první řadě - i teorie Velkého třesku musela na začátku být interdimenzionální. Protože existuje potvrzení, že vše se pohybovalo rychleji než světlo a vše se stalo najednou. Tenkrát, za dnů této teorie, byli jednoduše srozuměni s tím, že za účelem stvoření toho, co dnes vidíte, bylo nutné chvilkové přerušení 3D. Dnes by se na to dívali jako na atribut kvantové události, a to je to, co tato laboratoř objeví, neboť uvidí pozůstatek interdimenzionálního střetu. Je to všude. Je to nová kosmologická konstanta. Jakmile začnete vidět dimenze, které jsou neviditelné, nebo alespoň vidět atributy, které vystopují v uměle vytvořených explozích, bude to zjevné. Tím vším vám – tímto zašifrovaným způsobem - chci říci, že tento konkrétní experiment je bezpečný, dlouhodobý, a vaše věda bude konečně schopna uvidět interdimenzionalitu v její nejkrásnější podobě.
     Pokud se nic nestane a Země nebude polknuta černou dírou, stvořenou ve Švýcarsku, vzpomenete si na toto poselství? Podíváte se na ty, kteří tvrdili opak, a přičtete jim zodpovědnost za drama, které vytvořili? Uvidíme.

     Pokud jsou na této planetě věci, před nimiž byste opravdu měli být varováni, pak hledejte shodu ve varováních od nás všech. Pamatujete si HAARP*? [Kryonova Kniha 6, 1997] Varovali jsme vás a vy jste reagovali. Ten experiment byl viděn jako nebezpečný většinou Evropy, a byly podniknuty kroky ke zmírnění toho, co by toto zařízení mohlo nebo nemohlo udělat. Když spousta lidí přihlížela, bylo velice obtížné dokončit cokoliv tajně. Pamatujte si to.

 

     Kryon – Velká vědecká předpojatost (7.11.2009)

 

     Dovolte mi, abych vám představil Henryho a Marii. Jsou kreslenými postavičkami na kousku papíru. Jsou dvoudimenzionální a samozřejmě inteligentní, protože to je podobenství. [Kryon se směje.] Jejich životy nejsou složité a oni jsou jednoduché postavičky. Všechno zvládli. Mají dokonce i lásku. Dvoudimenzionalita jejich života je vše, co znají a oni jsou s ní spokojeni. Znají parametry kousku papíru, na kterém se nacházejí, a spokojí se s nimi. To je vše, co kdy měli. Vědí, co mohou a co nemohou. Henry a Marie jsou spokojeni se svou realitou.
     Pak přichází pan Svobodomyslný, který byl nakreslen trochu jinak. Tato zvláštní postavička začíná hovořit k nim oběma – o potenciálu 3D… o možnosti „nahoře a dole“.  Mluví o 3D namísto 2D, kterou si oba dosud užívají. Je to začátek konceptu reality, kterou oba nikdy nespatřili, nemají pocit, že by se na ní podíleli a ani jí nemohou skutečně rozumět.
     Pojďme se podívat, jak Henry a Marie naloží s touto informací. Za prvé, nechápou ji. Je to pro ně trochu moc velkomyslné. Za druhé, je to mimo jejich realitu, takže je to skutečně nezajímá. Nemusí to používat, takže pro ně je to domněnka a proto nevěří, že je to opravdu důležité nebo že to existuje. Stává se to pro ně fantazií o vědě - něčím, co se nikdy nebude týkat Henryho a Marie, kteří jsou koneckonců jen 2D kresbami na kusu papíru.
     Existuje mnoho lidí, kteří si sednou a přečtou tento kus papíru a jsou jim podobní. Nezajímá je nic mimo 3D realitu. Ne z jejich vůle, ale protože jsou součástí paradigmatu, který vždy byl… paradigmatu 3D, ve kterém žili celý svůj život. Je to realita, ve které je těžké myslet za její hranice a mnoho lidí by se tím opravdu nemuselo zabývat. Koneckonců, co je špatného na realitě, ve které žijete? Vždyť funguje!

     Nový posun, který je před vámi, je posun ke kvantovosti. Bude potřeba, aby lidské bytosti více rozuměly tomu, co je kolem nich a co je pro ně neviditelné, ale co je velmi skutečné. Musí dospět k pochopení a tudíž i k víře, že ne všechno je spatřitelné a pochopitelné v rámci 3D myšlení, a také, že je zde mnoho dalších věcí, které jsou součástí jejich světa, ale aby je pochopili, je potřeba použít logiku, která dalece přesahuje to, na co jsou zvyklí.
      Nejlepší způsob, jak můžu začít toto studium v přiděleném čase, je vzít vás na cestu a dát vám nějaké informace. V tomto poselství budou některé věci, které budou zajímavé hlavně pro ty, co milují vědu. Těch ostatních, kteří nejsou vědecky zaměření, se to možná tolik nedotkne, ale i tak se mohou zúčastnit analogie, kterou vám předávám, a pochopit tuto lekci.
     Chtěl bych vás vzít na skutečné místo, ale pro dnešek to musí být jen ve vaší kreativní mysli. To místo je skutečné, ale v tuto chvíli tam nemůžete jít… ještě ne. Zajímavé je, že každý z vás tam, kam vás beru, už byl, když jste nebyli na Zemi. Bylo to před tím, než jste vůbec byli člověkem a než jste zde strávili čas. Je to neuvěřitelně krásné místo. Ten pohled je, můžeme říci, nadpozemský. Chci vás vzít mimo a nad vaši galaxii, odkud se můžete shora dívat na její spirálu. Pojďte na okamžik se mnou. Na chvíli předstírejte, že tlaky prostoru a teplot nepůsobí na vaše lidské tělo. Na žádné z těchto věcí nezáleží, protože jste chráněni bublinou vašeho duchovního já. Pojďme všichni společně sledovat tento nádherný pohled.
     Jako lidská bytost jste zasaženi tichem prostoru vesmíru, nechápete a ani si neuvědomujete skutečnost, že každá hvězda zde pěje svou vlastní píseň. Já je slyším všechny. Co je tichem pro vás, je symfonií pro mne. Protože vibrační frekvence světla, které hvězdy vysílají, se spojují do chóru a vytvářejí souzvuk, který je nádherný. Vesmír pro mne zpívá, protože já jsem kvantový. Vaše kvantové části se již začínají jemně vkrádat i mezi části třídimenzionální. Toto splývání, tento soutok, bude vytvářet paradigma myšlenek, které se liší od ostatních na planetě. Protože na planetě Zemi nebyl nikdy čas jako je tento, kdy jste žádáni, abyste mysleli mimo vaši pohodlnou realitu a abyste šli za její zdi. Podívejte se se mnou na okamžik na vaši galaxii. Krásná spirála, kterou tvoří, se pomalu pohybuje společně jako jedno… pomalu rotuje jako tabule plná světel. Nadechněte to všechno.
     Dnes vám předám vědu. Dám vám informace, které nastanou a budou známé ve vaší budoucnosti. A protože to bude dnes zapsáno, přijde den, kdy se k tomuto záznamu vrátíte a řeknete: „Kryon měl pravdu.“ A až to uděláte, až věda potvrdí, co vám dnes říkám, chci, abyste se podívali na celé poselství. Protože pak váš faktor víry bude také vědět, že mluvím pravdu, když hovořím o vašem vztahu k Bohu, ke Stvořiteli ve vás. Mám pravdu, když mluvím o tom, co je před vámi, ve vaší budoucnosti, a jediný důvod, proč vám dnes předávám vědu, je ten, že vaše linearita a vaše předpojatost se s tím později propojí. „Jak jde jeden, jde druhý,“ říkáte, „proto budu věnovat pozornost všemu, co bylo řečeno.“

     Pohled na galaxii
     Je to krásné, jak jsme se zastavili zde nad vaší domovskou galaxií že? V tom, čemu říkáte okamžik ticha, při pohledu na velmi pomalu rotující galaxii, spirálu vinoucí se jako jedno - je to neuvěřitelné, nadpozemské, velkolepé, slovy nepopsatelné. Dějí se zde podivné věci, které nezapadají do vašich pozemských paradigmat či pravidel. Nezapadají do vaší fyziky.
     Henry a Marie, dvě postavičky na papíře, měli také své vědce. Měli své 2D fyzikální zákony a to bylo vše, co potřebovali. Všechno fungovalo dobře, dokud zůstávali na stránce. Vy máte čtyři zákony fyziky, protože technicky jste ve 4D a tyto zákony také fungují dobře. Tyto zákony se samy prokazují znovu a znovu, dokud zůstáváte ve 4D (které říkáte 3D), a budou fungovat i nadále.
     Mám pro vás esoterickou otázku. Podívejte se na Henryho a Marii. Kolik fyzikálních zákonů je doopravdy určeno pro 2D postavy? Je tam celý soubor, který zahrnuje multi-dimenzionální realitu, nebo jen to, co uspokojí 2D? Odpověď by měla být zřejmá. Fyzika je kompletní bez ohledu na to, jak ji vnímáte. Proto Henry a Marie jsou si vědomi, věří a využívají 2D, ale všechny zákony jsou stále zde… připraveny na to, aby byly objeveny. 3D nemusí být něco, co by postavičky pochopily, ale je to tam připravené tak jako tak. Tak rozšiřte své myšlení a dovolte mi, abych se vás zeptal na toto, 3D stvoření: kdybych vám řekl, že existuje 6 fyzikálních zákonů, které pokrývají dimenzionalitu, kterou nevidíte, kolik je jich zde pro vás? Odpověď je stejná jako pro Henryho a Marii. Je jich víc než jen ty, o kterých víte, i když jste si vědomi a aktivně používáte pouze čtyři, které máte.
     Vidíte? Čtyři zákony, které máte, fungují dobře. Není s nimi nic v nepořádku, ale je jich víc a to je důvod, proč jsme vás vzali sem, nad vaši galaxii, abychom vám to všechno ukázali a abychom vám ukázali něco, co mohou vidět i astronomové. Podívejte: na tom, jak se galaxie pohybuje, je něco podivného. Všimli jste si toho?
     Dva doplňkové zákony fyziky jsme vám předali již dříve a není teď čas je znovu vysvětlovat. Ale když se dostanete do interdimenzionální sféry, díváte se na multidimenzionální energie, které musí obsahovat více informací než vaše současná fyzika. Nyní máte čtyři zákony. Říkejte jim Newtonův (2), Euklidův a Einsteinův, jestli chcete. To jsou ty, které vás přivedly tam, kde jste dnes. Ale nyní se mnou sledujte spirálovou galaxii a pozorujte její pohyb. Nepohybuje se jako váš sluneční systém.
     Pravidla, která máte pro objekty v pohybu, s sebou nesou třídimenzionální předpojatost o soudržnosti. Vaše věda hledá empirická pravidla a vědci nalézají to, o čem věří, že je pravdivé pro všechno. Ale co si neuvědomují je, že je v tom předpojatost. Fungují jen v jednom směru… ve 3D. Pokud aplikujete tyto zákony pouze na jedno hrací pole času, můžete aplikovat lineární matematiku a zjistit z toho, co potřebujete. Vše je to v přímce, vždy dopředu, nikdy se nemění, stále stejné. Dalo by se říct, že vaše věda je předpojatá v jednoduché stálosti!

     „Kryone, co je na tom špatného? Mně to zní dobře!“ Nyní přichází svobodně smýšlející a říká: „Interdimenzionální věci se nevztahují na 3D logiku či zaujatost. Pravidla slabých a silných interdimenzionálních sil, jsou mimo chápání 3D a mohou se zdát chaotické a nestálé.“

     Dovolte mi dát vám ještě další vysvětlení. Váš solární systém funguje dle vašeho očekávání. V rámci druhů vaší fyziky, kterou jste aplikovali na to, jak se věci pohybují ve vesmíru, máte objekty, které jsou blíže ke Slunci a pohybují se rychleji, jako například planeta Merkur. Pak jsou zde objekty, které jsou od Slunce dále a pohybují se pomaleji (vnější planety). Ve hře jsou zákony orbitální mechaniky. Vzdálenost od Slunce vztažená na 3D zákony orbitální mechaniky je založená na vámi objevených pravidlech pro gravitaci, hmotnost, rychlost a vzdálenost. A tato pravidla jsou správná… pro 3D. Tato pravidla vám umožní posílat vesmírná plavidla na jiné planety, přesněji řečeno potkat se s nimi na oběžné dráze, pořídit fotky a analyzovat je.

     Ale dívejte se nyní na chvilku se mnou… toto není způsob, jakým se vaše galaxie pohybuje. Je to v elegantním pohybu, který se vymyká zákonu obráceného čtverce (zákona, který určuje, jak energie postupně vyprchává s tím, jak se vzdaluje od zdroje). To odporuje základním zákonům gravitace a síly. Odporuje to jednoduchým, zaujatým, singulárním atributům způsobu, jak se pohybují věci ve vesmíru. Podívejte se se mnou na vaši galaxii. Sledujte, jak rotuje. Je to téměř jako na podnose. Vše se pohybuje společně. Všechno! Vše rotuje stejnou rychlostí ve vztahu ke středu… jako obří kolo, kde je vše propojeno. Tento obří podnos se chová, jako by všechny hvězdy byly oblázky přilepené na tkaninu vesmíru, všechny se pohybují společně.
     Jak je to možné? Co to vidíte? Dovolte mi, abych vám dal náznak, nápovědu: Mluvili jsme o slabých a silných interdimenzionálních silách, které jsou neobjeveným pátým a šestým zákonem fyziky. Způsob, jakým se vaše galaxie pohybuje, je o tom, co je ve středu galaxie a znázorňuje tyto síly. Vy si myslíte, že je to Černá díra, ale není. Je to mnohem víc, než si dokážete představit. Všimli jste si, že ve fyzice je vždy polarita? Od nejmenších atomových struktur k největším, je zde vždy polarita. Vidíte to i v magnetismu. Je to skryto i v gravitaci. Je to podstatou energie všude. Všude. Vždy existují dva druhy energie, které pracují proti sobě a vytváří dimenzionální realitu. Hmota sama je jedna z polarit reality a anti-hmota je druhá. Vždy se dívejte na tah a tlak, protože to vám ukáže cestu k odpovědím na nejvíce matoucí otázky fyziky.

     V centru každé galaxie jsou „dvojčata“. Dvojčata jsou i ve středu Mléčné dráhy. Máte dvě energie: jedna tlačí a druhá táhne. Nicméně vy to svým vnímáním vidíte jako jednu obrovskou Černou díru. Domníváte se, že gravitace Černé díry určitým způsobem drží tuto spirálu a způsobuje její rotaci neobvyklým způsobem, který porušuje Newtonovy zákony. Tak to není. Co se děje ve středu vaší galaxie, je nádherné. Je to elegantní interdimenzionální síla, kterou není gravitace, která se rozprostírá po celé vaší galaxii – síla, která ji drží pohromadě způsobem, pro který nemáte zákony, které by to vysvětlovaly… zatím. Navíc se zde skrývá něco, čím se věda teprve začíná zabývat.
     Celé toto vysvětlení vám dáváme, abychom se dostali k logice, která otevře velmi zásadní záležitost. Jednoduše řečeno: když vstoupíte do interdimenzionální fyziky, a ta zahrnuje i energie toho, co nazýváte spiritualita, najdete něco, co jste nečekali: VĚDOMÍ… fyziku s postojem. Interdimenzionalita vašeho galaktického centra má vědomí. Musí mít. Vše interdimenzionální je sladěno se Stvořením. Mluvím o věcech, kterým nerozumíte. Toto jsou atributy vysokého myšlení, někdy až neuvěřitelné, které dosud nikdy nebyly tímto způsobem otevřeny. Jakmile prolomíte zeď lineární logiky, zbavíte se toho, co očekáváte v lineární fyzice, dovede vás to k věcem, které nedávají smysl ve vaší předpojatosti. Nebudou dávat smysl… nejen proto, že jsou v kvantovém stavu, ale protože obsahují i něco jiného, co „konsistentní 3D věda“ nechce akceptovat… INTELIGENCI VE FYZICE.  

     Vaše věda je velmi hrdá na teorii Velkého třesku. Přišli na to všechno a mají k tomu časovou linii. To je pro nás velmi komické! Jak můžete mít časovou osu pro kvantovou událost? V kvantovém stavu není žádný čas, přesto to tak vymysleli. Dokonce přišli i na to, že existuje zbytek (po Velkém třesku), který mohou změřit a který dokazuje, že mají pravdu. Jak chytré!
     Dovolte, abych se vás na něco zeptal – pokud v kuchyni cítíte nádherné zbytkové aroma po pečení chleba, co vám to řekne? Říká to: „chleba byl upečen před miliardami let“ nebo „byl upečen nyní“?
     Toto je předpojatost lineárního myšlení v singulární, jednotlivé časové dimenzi, které cítí chleba a počítá, jak je to dlouho, co byl chleba upečen! Tito vědci nechápou, že kvantová událost „Velkého třesku“ stále probíhá. Vysvětluje to energii expanze vesmíru. Dokonce to začíná vysvětlovat „energii toho, co nevidíte“. Ony „zbytky“, které měří, jsou důkazem skutečnosti, že tato událost stále probíhá, tak jak to vidíte ve 3D, ale tato událost – realita stvoření - je v kvantovém stavu.

     Podívejte se na 3D nesoulad v současné teorii: jak by mohlo vše vzejít z ničeho, v rychlosti vyšší než je rychlost světla, v okamžité expanzi, porušujíc všechny zákony současné fyziky a vytvořit vesmír nynějšího objemu v nano-momentu? Přesto předpojatost lineárního myšlení nechává toto všechno stát se v lineární časové ose… a na to všechno přišli. Měli by všichni slavit s Henrym a Marií! [Kryonův humor.]
     Řeknu vám něco, co jsem vám ještě nikdy nepopsal. Centrum vaší galaxie „vyplivlo“ hmotu, kterou jste vy. Věda to má obráceně. Dvojčata v centru vaší galaxie vedou k dvojčatům ve středu všech ostatních galaxií. Milionům a miliardám z nich. Všechna jsou propojena takovým způsobem, že to nemůžete pochopit - mimo prostor, mimo čas, jako pouta mezi přáteli, kteří mají vědomí. Není to druh inteligence a vědomí, které vidíte ve svém mozku. Ne. Místo toho je to vlídnost, inteligentní pojivo, které drží vesmír v lásce. Říkal jsem vám, že tomu všemu neporozumíte. Je to vysoké myšlení, ušlechtilé a mnoho z vás na to jednoduše není připraveno.

     Působení Gaii
     Pojďme k něčemu jinému. Život na vaší planetě a způsob, jakým byl stvořen, se stal kontroverzním, protože jsou ve vědě ti, kteří musí vše linearizovat. Darwin vám dal možnosti vyvíjejícího se životního systému (evoluce). Ukázal, jak to mohlo fungovat, možná, v biologii náhodného výběru po miliardy let až se vytvořilo to, co máte teď. Nyní se ale pusťme do působení Gaii.
     Vědci se dívají na historii Země a začínají vidět něco pro jiné vědce velmi nepříjemného: může zde být vědomí, které stvořilo život. Přirozeně, věda nechce myslet tímto způsobem, protože 3D  myšlení v přímce vaší současné vědy nepřipouští pravidla mimo svůj naprosto konzistentní rámec. Skutečnou ironií je, že singulární konzistence vašich předsudků nepřipouští zaujatost Stvořitele. Může být vesmír zaujatý pro život? V této ironii je člověk zaujatý kvůli omezenému dimenzionálnímu myšlení a vesmír je zaujatý v lásce.

     Kontroverze je v tomto: historie Země ukazuje, že život na planetě byl tvořen a zanikal v průběhu čtyř miliard let. Začal a skončil - sám sebe vytvářel a sám zanikal stále znovu a znovu. Zatímco na život bylo dříve pohlíženo jako, že vznikl „navzdory všemu“ na planetě a pak už nikde ve vesmíru, nyní je vnímán jako něco, co vznikalo znovu a znovu!

     Někteří říkají: „No, to, co se stalo, byla náhoda.“ Opravdu? Jaká je šance, že se život sám zničil a poté neuvěřitelně náhodně vznikl znovu? Jak to zapadá do evoluce? Něco, co nefungovalo… se vrátilo! Co si o tom myslíte? Vědci si začínají uvědomovat působení Gaii, coby vědomí přicházející odkudsi, jaksi, které je zaujato pro stvoření života. Je to mimo působnost toho, co nazýváte náhoda. Dělo se to znovu a znovu, dokud to planeta nestvořila správně. Fotosyntéza byla odpovědí, protože vytvořila rovnováhu… rostliny a stromy konzumující vedlejší produkt života. Takže konečně začala rovnováha.
     Trvalo to dlouhou dobu, ale život byl vždy vytvořen znovu, dokud to „systém“ neudělal správně. I když systém život zničil, vrátil se! I když Země byla bez života, protože to nevyšlo, stvořila ho opět - pětkrát. Věda to začíná vidět a přemýšlí, jak je možné, že je Země takto zaujatá životem. Někteří říkají, že je v ní vědomí, někteří říkají, že to není pravda… že v ní být nemůže, prostě nemůže.
     Ale je, drahý, a je to interdimenzionální vědomí, které drží věci pohromadě. Protože když se dostanete do interdimenzionálního stavu, dotýkáte se tváře Boha, tvořivé energie vesmíru a ten je, samozřejmě, předpojatý v lásce.

     Geologická překvapení – přehodnocení času
     Někteří studují způsob, jak Země geologicky vznikla a znovu - jsou předpojatí ve svém lineárním myšlení. Jsou neobjektivní, protože se dívají na erozní vzorky, dívají se na to, jak to bylo, a pak aplikují zvláštní všeobecné zákony na všechno na této planetě. No, tady je pár překvapení: už jste slyšeli nejnovější zprávy? Jak dlouho trvalo vytvořit Grand Canyon? Kolik milionů let by musela voda téct, aby došlo k vytvoření takové prohlubně? Jeden milion let, dva miliony? Je to stále uváděno na cedulích historických památek, jak dlouho to trvalo. Ale teď geologové začínají měnit své názory, protože objevili další atributy, které nedávají smysl. Začínají se přiklánět k časové ose přibližně tří set let!
     Co se stalo s jejich logikou? To, co nyní vidí, je divoká karta. To znamená žádný pramínek vody. Místo toho může za vytvoření Grand Canyonu moře, příval vody, který skálu rozřízl mnohem rychleji. Je to mimo paradigma myšlení, je to přesné. Vidíte, kam tím mířím? Jsou to konzistentní předsudky, které vás udržují v přímočaré rutině, tak jako 2D postavy na papíře. Musíte začít přemýšlet mimo „krabici“ a hledat, co dalšího by v tom mohlo být. Takže jsem vám dal příběh Grand Canyonu a můžete vstřebat další…

     Dosud nevyslovená geologie existence Lemurie
     Řekl jsem vám pár podivných věcí o planetě a geologové valí oči. Říkají, že vám Kryon dává informace, které jsou „geologicky nemožné“. Vyprávěl jsem vám o Lemurii. Řekl jsem vám, že původní lemurská civilizace byla soustředěna na souši na úpatí nejvyšší hory světa, měřeno od paty na vrchol, kterou je nyní Havaj. Je to jedna velká hora s několika vrcholy, které dnes trčí z vody, a říkáte jim Havajské ostrovy, jsou uprostřed Pacifiku.
     Říkali jsme vám, že v dobách Lemurie byla země kolem paty hory suchá. Geologové se smějí, je to přece uprostřed Tichého oceánu! Jak je to možné? Řeknu vám, jak je to možné. Nejprve musíte pochopit, že geologicky není 50.000 let dost významný čas pro něco jako pohyb zemských desek, aby to mělo viditelný dopad. 50.000 let je ve skutečnosti v geologii velmi krátký čas … přesto byla v té době hladina vody o více než 120 metrů níže než dnes. Byli jste totiž v procesu vodního cyklu, o kterém jsme mluvili dříve. Takže toto je jeden z atributů, který byl ve hře. Nicméně hlavním důvodem byl další atribut, o kterém jsme nikdy dřív nemluvili.

     Hora Hawaii se pomalu pohybuje po něčem, čemu se říká „hot spot“ (neklidná oblast) - to znamená, že se pomalu pohybuje po obrovském vulkanickém jádře, které zde existuje miliony let. Před 50.000 lety byl tento „hot spot“ v procesu obrovského „vydutí“, které postupně zvedlo dno oceánu kolem havajské hory o více než 1800 metrů. To znamená, že plášť Země se vlivem vulkanického tlaku vydul natolik, že vyzvedl horu výše, než je dnes, a vytvořil tak relativně malou oblast pevniny kolem ní. Jakmile se láva uvolnila, bublina pomalu splaskla. Trvalo to několik tisíc let, bez ničivé erupce – láva jen pomalu stékala po vrcholcích hory a vlévala se do moře, čímž vytvořila ještě více země kolem Havaje. To vytvořilo situaci, kdy úpatí hory Havaj bylo nějakou dobu nad mořem. Pomalé vylévání vytvořilo klesající bublinu a Lemurie byla pomalu zaplavena. To je příběh, který jsme vám původně vyprávěli, a důvod, proč byli Lemuřané dobří mořeplavci a přesunuli se na mnoho dalších míst.
     Výhodou pro všechny pochybovače je, že důkaz o Lemurii byl zničen, jak to mělo být. To ve vás vyvolává otázky. Ptáte se, jestli to tak mohlo být. Lineárně smýšlející vám řekne, že to tak být nemohlo, protože o tom není historický důkaz. Nikdy jste neviděli takový druh „vyboulení“, stejně jako efekt „Grand Canyonu“, kde je pravda skrytá za předsudky. Co jste nikdy neviděli, to není možné. 
     Mimochodem, důkazem „vyboulení“ jsou pruhy na oceánském dně kolem hory, které stále ukazují zvláštní symetrii kolem hory a dávají tušit, že vulkanické vlivy ji kdysi vyzvedly a že později opět klesla. Existují také hluboko pohřbené kostry zvířat, které mohou biologům říci, že co je dnes na dně uprostřed Pacifiku, bylo kdysi vystaveno slunečnímu svitu… asi před 50.000 lety.

     Boží stvoření – důkaz je v podivnostech 
     Dovolte mi, abych vám řekl o Stvoření. Astronomové začínají mluvit o inteligentním designu. Nyní se dostáváme k tomu, co začínají chápat - že kvantový vesmír může mít samozřejmě vědomí. Proti všem očekáváním - žijete v parametru, v atributu vesmíru, který je i nadále „navzdory všem očekáváním“. Jste ve vesmíru stvořeném pro život! Kdybyste mohli hodit kostkou fyziky a stvořit vesmír, nikdy byste nešli touto cestou. Nikdy. Statistici řekli, že toto je mimo pravděpodobnost náhody… přesto se nacházíte na Zemi překypující životem. Nacházíte se ve vesmíru překypujícím životem. Na planetách kolem vás je život, ale vy jste ho zatím ještě neobjevili. Je mikrobiální a představuje počáteční znaky jednobuněčného života. Je tam všude. Uvidíte. Udělejte si výlet na Europu (měsíc Jupitera) a rozhlédněte se trochu v oceánu. Uvidíte. Život je rozhodně v souladu s vesmírem a je všude. Uvidíte. A je to navzdory všemu, že se to stalo a věda to nyní začíná vidět. Je to natolik mimo váš statistický model stvoření jakéhokoli vesmíru, že to označili nálepkou inteligentní design. Musí v tom být plán.
     Uprostřed vaší galaxie existují dvojčata, která táhnou a tlačí interdimenzionální energie tak, že musejí mít inteligentní doplněk. Všechny hvězdy se pohybují současně s tím. Jsou zapojeny síly, které dalece přesahují rámec gravitace. Je to interdimenzionalita, která lepí galaxie k sobě, a to je něco, o čem chci nyní mluvit, protože to má co do činění s vaší budoucností.

     Vaše budoucnost
     Futuristi vaší společnosti mají tendenci dívat se na to, co bylo, a podle toho předvídat co bude. Vidíte to lineární myšlení? V předsudcích o stálosti říkají: „Vzhledem k tomuto bude toto.“ Dívají se na stálý model staré energie a ve svých projekcích nikdy nedávají šanci změně. Popírají samu schopnost lidstva překročit minulost takovou, jaká byla.
     Co bylo na planetě konzistentní, pokud jde o vědomí? Vyjmenujme tyto znaky: válka, chudoba, utrpení, drama – opakování téhož stále dokola, stále dokola a stále dokola. Fraktály času, které přicházejí a odcházejí, přicházejí a odcházejí, přicházejí a odcházejí, což vytváří vědomí, které se opakuje a opakuje a opakuje.  

 

     Nyní můžete vidět ony předsudky, a proč jsou zde. Protože když cokoli zůstává ve stejném cyklu, očekáváte, že v něm zůstane navždy. To se také ozývá ve vaší fyzice. Čím kvantovějšími se stáváte, tím méně konsistentní budete v přemýšlení tímto způsobem. To znamená, že nakonec budete očekávat, že se budou dít věci, které se nikdy dřív nestaly. Jste v posunu, který to umožňuje a všechno kolem vás, všechny věci se mění. Poslouchejte: nemůžete aplikovat pravidla minulých let na mír na Zemi. Je možný? Ano… více než možný, je to ten nejpravděpodobnější výsledek, který vám můžeme dát. 
     Co vám pravidla minulých let řeknou o léčení ve vašem těle? Říkají, že je nevyléčitelné? Není nevyléčitelné. Co vám pravidla minulých let říkají o strachu, který je vyvoláván ve vztahu k probíhajícímu vzestupu? Říkají vám, že budete zatopeni vodou. No, pokud se budete soustředit na tempo, jakým věci (ledovce) tají a poté to budete projektovat do své budoucnosti, pak budete aplikovat rozpravy chabé vědy… a pak tedy budete (zatopeni vodou)! Ale to je od vás příšerně konzistentní, ne? Chápete, co říkám? Nedáváte svolení divoké kartě. Nedáváte svolení faktu, že se tato planeta přesouvá do zcela odlišného magnetického atributu. Slunce spolupracuje; vesmír spolupracuje; je to skoro jako by dvojčata viděla, kdo jste!

     Dvojčata jsou fyzikou, velkolepý tlak a tah interdimenzionálních znaků, které vám ani nemůžu dost dobře vysvětlit. Dvojčata nejsou Bůh. Dvojčata jsou výsledkem Bohem předpojatého vesmíru a interdimenzionální fyziky, kterou teprve začínáte objevovat a zkoumat.Vaše věda to teprve začíná vidět. Působení Gaii, inteligentní design, způsob, jakým byla Země sestavena – nebyly v tom žádné náhody, navzdory všemu… to by mělo dávat smysl i ve vaší logice.
     Jste uprostřed obrovského posunu, o který jste žádali, pro který nastal čas, kvůli kterému jsem zde! Tento posun se vás nechystá zničit! Nemusíte se ho bát. Je pod naší kontrolou, jak se stáváte více kvantovými. Začínáte chápat, že stálost života, jak jste ji viděli, je opravdu staré paradigma. Stálost strachu, nenávisti a zklamání… se začíná měnit. Pokud chcete být ve věcech stálí, pak vězte, že láska Boha je tou nejstálejší a nejvytrvalejší věcí na Zemi a ve vesmíru. Je stálá! Tak trvalá, že ani na chvíli neustala od doby, kdy byl stvořen život, od doby, kdy byla objevena láska.

     Vědomí Kryona
     Dnes jsme chtěli vykreslit obraz. Bylo to většinou vědecké, zčásti logické puzzle, abychom vám ukázali, že vaše současná 3D logika není rozvinutá. Není to ten druh logiky, který budete potřebovat, abyste se přesunuli do budoucnosti. Říkali jsme vám, abyste očekávali divokou kartu. Očekávejte věci, které se nikdy dříve nestaly. Změňte historii přemýšlením o budoucích věcech, které mohou být evoluční a samy být divokou kartou. Dokážete rozpoznat některé z těchto divokých karet ve vaší bezprostřední minulosti? Kolikrát vám musíme dát tyto věci, abyste se na ně podívali? Žádné z Nostradamových čtyřverší dnes neplatí. Byly napsány knihy o obrovské válce s Islámem. No, jednoho dne je budete číst a smát se, protože se to takhle neodehraje. Celý tento scénář je založen na stálém, neměnném vědomí na Zemi, ve kterém se vše opakuje podle očekávaného starého vzoru, ale tak to není! 
     Jste očekávaným vzorcem na Zemi, nebo jste vy tou divokou kartou? Vidíte, přicházejí věci, které jste nečekali. Vím to, protože vidím potenciály, které vám nejsou otevřeně k dispozici. Je to vědomí, které se „peče v troubě“, na kterém se právě pracuje způsoby, které nečekáte. Tohle není věštění budoucnosti. Jen uvádíme fakta o potenciálech v myslích na planetě… kam se vydávají a o čem přemýšlí.
     Chci, abyste toto místo opustili s nadějí. Tuto zprávu jsme uložili pro tuto konkrétní skupinu. Je to pokročilá zpráva a nedosáhne k uším těch, kteří jsou zde poprvé nebo jsou v této energii poprvé. Dosáhne pouze k uším starých duší. Nepamatujete si to? Vzpomeňte si na to se mnou, protože jste to očekávali. Proto tu jste a proto se vrátíte.
     Nyní máte některé z prvních znamení od té doby, kdy jste člověkem, že se tato planeta přesouvá k absolvování („maturitě“), do vyšších vibrací a stává se součástí souhry energie, o které jste dosud jen snili… a vy se nacházíte na samém začátku toho všeho.

     Jsem Kryon, milovník lidstva. Toto je pravda, kterou jsem vám dnes předal. Dávám vám tuto zprávu, aby se vryla do vašich srdcí i myslí – naděje, že tyto věci jsou opravdu tak, že jsou pravdivé. Možná odsud někteří z vás díky tomu odejdou jiní, než sem přišli. A tak bude toto mimořádné poselství předáno znovu v jiné formě pro jinou skupinu lidí, ale každičká jeho část je plná lásky a dojetí.

      Já Jsem Kryon.

      A tak to je.
      KRYON

 

      Výňatek z channelingu „Plánované lidstvo (1)  24.7.2011

 

      Multiversa jsou přítomna všude kolem vás. Prochází vámi. Bylo by špatně, kdybychom tvrdili, že jsou multidimenzionální - jsou ještě víc než to. Jsou věci, které jste ještě neviděli. Necítíte je. Existují a současně existujete i vy. Každé z nich je ve specifickém druhu fyziky. Vaše fyzika je více či méně 3-4D. Více či méně. Jsou různé části tohoto Vesmíru, na které se díváte, které nejsou jako vy. Když se membrány multidimenzionálních Vesmírů setkají a srazí, vytvoří další Vesmír (Universum). A to byl váš „Velký třesk“.

 

     Pokud se chcete podívat zpět, samozřejmě uvidíte Událost. Tuto událost mohou astronomové změřit. To byl Počátek vašeho Universa. Před dávnými časy (v lineárním vnímání). Zamotá vám to hlavu. Přemýšlejme o tom. Já tam byl. A stejně tak i vy. Když byl Vesmír žhavý, rozšiřující se a rotující… když se děly „katastrofy“, které jej ve skutečnosti ochlazovaly (a zahrnuje to i Zemi)… byli jsme stále „dětmi“. Byli jste tam. Miliardy vašich let trvalo Zemi ochlazování. A mělo to svůj účel. Nejen vytvoření Života. Nejen vytvoření Lidské bytosti v „jedenácté hodině“. Ale také umožnění většině kusů skal, které kroužily ve vašem orbitu solárního systému, aby nalezly své místo, kde by se „usadily“. To znamená, že Země byla mnohokrát zasažena, než tento proces skončil. Pak už jich bylo jen pár. A to je důvod, proč to trvalo tak dlouho. Protože dopad jednoho velkého meteoritu by vás zničil. A to se nestalo. Jaké jsou potenciály? Jak vám bylo ukázáno dříve, mohlo se to stát. Před krátkou dobou – v době dinosaurů – stále ještě dopadaly na planetu. Jejich počet se musel vyčerpat. Musely se usadit. Najít svůj konečný orbit, který není shodný s vaším, abyste mohli existovat. Dovolte, abych vám řekl, že toto je Pravda. Podívejte se na historii – tehdy započal vývoj lidstva. Vypadá to náhodně? Že tato planeta, která byla tak nestálá po tak dlouhou dobu, je nyní tak přívětivá?

      Chtěl bych vám říct, Lidská bytosti, toto vše je podle plánu. A důvod? To, že vás Bůh miluje. Laskavý Stvořitel, který vytvořil Vesmír – a vy jste tam byli – vás miluje. Před pěti – šesti miliardami let vás miloval. A jako mrknutím oka jste tu – na planetě, která je skutečně podrobována zkoušce. Ne aby se ukázalo, jestli jste dobří nebo špatní, ale co uděláte - s tajemstvím, které skrýváte uvnitř. Dokážete ho najít? Můžete zasít semínka? Vytvořit mír? Můžete složit zkoušku z vytvoření planety hojnosti? A pokud ano a když to uděláte, pak to (stejně jako Plejáďané) přenesete na jinou planetu.

     A tohle je součást systému, kde části Boha činí rozhodnutí bez vědomí, že jsou části Boha, aby připravily energie pro další generaci Zemí. Přijdou miliardy dalších let. Budou další Země. A v linearitě se díváte na tu vaši a říkáte: „Přijde čas, kdy budeme pravděpodobně zničeni. Přijde nejspíš supernova a stane se tohle a tamto… a tohle a tamto… Bude to ale trvat miliony a miliony let, tak se toho teď nebudeme obávat.“ Tohle si mysleli i Plejáďané a jsou stále tu. Je to větší plán než tušíte. Život je větší než tušíte. Astronomové s omezenými přístroji na této malinké kuličce zvané Země hledí na nebe, jak nejlépe dovedou. Dívají se zpět k Velkému třesku a vidí věci vzdálené miliardy let. Mohou měřit rychlost hmoty vzdalující se od jiné a jsou zvědaví, jak to vše funguje. Jak se tak ale dívají, začínají si něco uvědomovat – že existuje systém, plán… A oni znají to tajemství, o němž zřídkakdy hovoří. A čím více vědí, tím více si uvědomují, že musí existovat „Designér“. Protože to vše není náhodné. Vše je zaměřeno na život. To proto, že vás Bůh miluje. Stvořitel je vámi. A v tom designu je laskavost. Je v něm účel. Astronomové tomu říkají Inteligentní Design. A vědci poznali, že to vše je naprosto mimo jakoukoli náhodu.

     Oproti všem předpokladům jste tady. Oproti všem předpokladům se lidstvo vytvořilo v nejlepším možném čase. Poté, co všechny asteroidy a meteority skončily. Oproti všem předpokladům je Země nyní klidná. A můžete říct: „Ne, to není – podívej se na všechny ty tsunami a vulkány…“ Drazí, takhle JE klidná! Měli jste jí vidět předtím! Některé z hor, které obdivujete, vystoupily ze země doslova přes noc. Dokážete si to představit? Oceány, na které se díváte, přicházely a odcházely - v období 100 let se posunula jejich hladina z jedné úrovně na jinou. Země zvedající se o tisíce stop a poté opět klesla zpět v průběhu 300 let. Dokážete si představit ty síly, které stvořily něco tak nestálého? Nic takového už se neděje. A ani nebude.

     Země se nyní posouvá. Kontinenty se stále pohybují. A budou i nadále. Postupně, měřitelně… vy dokonce víte, kde jsou nejznámější místa pohybu. Mnoho lidí se rozhodlo tu žít. To je jejich volba. Čím více věda zná, tím víc bude schopna měřit potenciály nebezpečných míst na planetě. Vždy je přítomná svobodná lidská vůle. Duch vám dává podněty (myšlenky). Mluvili jsme o tom včera v noci. Budete dostávat více a více vědeckých poznatků o Zemi v příštích deseti letech. Budete přicházet na věci, o kterých jste si mysleli, že na ně nikdy nepřijdete. Začnou být vidět procesy (způsoby fungování).    Zlepší se předpovědi počasí. Zlepší se systémy varující před bouřkami. Budou tací, kteří přijdou s návrhy na vybudování úkrytů – všude, abyste byli v průběhu několika vteřin v bezpečí bez ohledu na to, kde jste nebo kde bydlíte. Začne to dávat smysl. Budou vybudovány, budou vhodné a užitečné. Budou zachraňovat životy…

 

     Laskavý Duch je toho součástí – součástí vyvíjející se Země. Změny počasí, které vidíte, jsou součástí život obnovujícího cyklu. Mimochodem - nastávajícího o něco dříve - pro dobro populace této planety. To, co mnozí nazývají obdobím zkázy a temnoty je ve skutečnosti omlazením a rekalibrací života na Zemi. Z jediného důvodu – k Vašemu nasycení. Z lásky. Abyste byli součástí postupu (posunu) Země, pro který nyní zaséváte semínka. Přijdou další generace. Máte dalších 18 let k setí semínek. A máte jich ještě mnohem víc na to, aby mohla vyrůst. Vy jste „rozsévači semen“ - nositelé zápalek – ti, kterým na tom záleží dost na to, aby seděli na svých místech po celý den a ptali se: „Co potřebuji vědět, drahý Duchu? Co to je?“ Někteří z vás intuitivně přijdou a odejdou odsud jiní, než přišli. A další budou sít semena, která jsou spirituální, do vás, aby vyrostla. A ona možná nevzejdou. A možná ano – zítra. To je svobodná volba. Nemůžete nevědět nic z toho, co jste dnes slyšeli. Ve vašem mozku není žádné tlačítko „vymazat“. To je setí semen. A pokud si zvolíte, že je použijete, můžete začít - teď. Pokud se rozhodnete počkat, než tomu uvěříte, máte požehnání, nikdo vás nesoudí. Je to vaše svobodná volba. Je to součást skládanky. My vás vždy vidíme stejně – jako části NÁS.

      Vesmír se rozvíjí. A my jsme tu, abychom to sledovali. Vidím všechny dimenzionality. Slyším symfonii světla. V každém z vás je uložen zvuk vzpomínky a někdy zpívá, když spíte. A je to Bůh, Duch, Stvořitel… rozeznívající strukturu atomu a říkající: „Vzpomeň si, kdo jsi.“ Toto je pravda. Vše, co říkám, je skutečnost. A pokud se ohlédnete zpět staletími a tisíciletími, uvidíte, proč je tato doba jiná než kterákoli předtím. Lidské duše mají rády změnu. Budou tací, kteří si budou přát, aby bylo vše stejně tmavé jako dřív, protože nechápou, že tohle je změna – vibrační posun – vše, o čem Mayové hovořili. Dochází ke všem zarovnáním. A protože se vše mění, budou i tak lidé, kteří budou volat z vrcholu útesu: „Pozor, pozor, konec se blíží!“ A já bych vám chtěl něco říct. Určitým způsobem se blíží - Konec starého vědomí. Chvíli to potrvá.

 

     Channeling „Fyzika v příštích 500 letech“ 

Tento živý channeling byl předán v Moskvě, Rusko 17. května 2014

Tento živý channeling byl upraven [Leem a Kryonem] a doplněn pro lepší porozumění čtenářů. Často se totiž stává, že živý channeling má v sobě energii, kterou psané slovo nenabízí. Proto si užijte toto obohacené poselství.

Zdravím vás, moji drazí, já jsem Kryon z magnetické služby. Asi před třemi hodinami jsem svému partnerovi předal informaci o tématu dnešního channelingu. Vždy ho rád varuji předem, když se chystáme na channeling s vědeckým námětem. Je to pro něj test - vyzkouší si, jestli se dokáže vyhnout nervozitě. Takže tento channeling se tedy týká fyziky. Nebude to příliš dlouhé, ale budete si ho pamatovat. Pro předání informací jsem záměrně zvolil tento čas a toto místo [Moskvu].

Vždy budou tací, kteří řeknou: „Co to má společného s mou duchovností? Proč přichází nějaká andělská forma a potom mluví o vědě?“ Dříve než skončím, myslím, že budete vědět, proč to tak je. Moji drazí, opravdu chcete oddělit fyziku od Boha? Je zaujatost vaší trojrozměrné existence uspořádaná tak, že byste Boha vypustili ze stvoření? Ovšemže ne. Ale když začínáme spojovat tyto věci dohromady, někteří z vás se o vědecké části nezajímají. Proto to chceme zjednodušit.

Můj partner často při těchto diskuzích znervózní, protože jeho průprava nezahrnuje fyziku. Proto pokaždé, když začneme mluvit o těchto věcech, tak si myslí, že to není jeho liga [není na to školený]. Mnohem lépe se mu mluví o věcech srdce. Když mluvíme o Boží lásce a osobních atributech lásky, které má každý člověk, můj partner to vidí a cítí. Ví to a zažívá to. Ale když začneme mluvit o struktuře atomu, začne být nervózní.

Co víte o fyzice? Mnoho z vás odpoví: „Velmi málo,“ ale někteří: „Docela hodně.“ Takže nám dovolte, abychom pro většinu z vás tyto atributy, o kterých budeme dnes večer mluvit, zjednodušili a demystifikovali. Fyzika, to je způsob, jakým věci ve vaší realitě fungují. A až do teď to nezahrnovalo nic víc než to. Například ve fyzice nemáte úsek pro duchovnost - a upřímně, přece musíte ten vzájemný vztah vidět. Takže ve vašich školách pro to nemáte třídy. Ve „studijních škatulkách“ vaše instituce oddělují chemii a vědy o životě od fyziky, ale přijde čas, kdy pravá podstata všech učebních škatulek bude začínat fyzikou, protože se nakonec stane společným jmenovatelem všeho.

Chtěl bych se pokusit vám v těchto několika momentech představit potenciály vašich objevů ve fyzice v příštích 300 až 500 letech. Tyto věci k vám přicházejí pomalu, a právě teď si myslíte, že je to dlouhá doba, moji drazí. Avšak v zemích, které bychom nazvali zdravotně vyspělými, se střední délka života jednotlivé lidské bytosti šplhá k průměrným 80 rokům. Když si vezmete 80letý život, kolik z nich byste museli žít, abyste dosáhli přibližně čísla 300? Odpověď zní, že méně, než byste spočítali na prstech jedné ruky. Takže z tohoto pohledu to vlastně není tak dlouhá doba, že? Pro vás čtyři životy. Takže mi dovolte, abych vám řekl, co lze v tomto časovém úseku očekávat, nebo co byste mohli spatřit, kdybyste se jen třikrát vrátili.

Slyšeli jste o kvantové fyzice? Dovolte nám to zjednodušit a nepoužívat tak často slovo kvantový. Naopak, dovolte nám nahradit je multidimenzionální fyzikou. Takže dnes je většina vaší fyziky jedno-rozměrnou až čtyř-rozměrnou. Žijete ve 4D (ačkoliv jí říkáte 3D), a to je vaše běžná realita – lineární 4D fyzika. Kvantoví fyzici pracují mimo tyto čtyři s multi-D. Jednoduché. Takže právě teď, když tady sedíte, jste zvyklí na určité typy věcí a způsob, jakým fungují. A to se má změnit.

Chystám se vám představit čtyři budoucí hlavní objevy, a zjednoduším to tak, aby to každý pochopil. Nebudu zacházet do technických detailů, ani z nich nebudu dělat těžkou vědu. Naopak, vysvětlím vám jejich hlavní myšlenky. 

      Inteligentní design: Nový předpoklad

Můj partner [ve své přednášce] zmínil jednoho fyzika a astronoma, který sledoval vývoj života obecně a evoluci vesmíru, a uvědomil si, že se to nemohlo odehrát tak, jak se tvrdí [náhodou]. Matematika tento nový objev přesvědčivým způsobem potvrzuje a statistika toho, že se to děje prostřednictvím náhody, je mimo veškerá měřítka. A vědci si to začnou stále více a více uvědomovat. Na každém stupni vývoje vašeho vesmíru, vaší galaxie a všech planet a života, přijde uvědomění si ze samotných ohromných statistik, že zde musel být nějaký design nebo tendence. A proto pojem, který byl použit, inteligentní design, opravdu představuje budoucí objev. Budeme o něm mluvit později.

Ti, kteří vás navštěvují z jiných hvězdných systémů, se smějí, protože vědí, co se vám chystám sdělit. Ona „skrytá fyzika“ je základem jejich schopnosti cestovat a být zde. Je to také základem pro jejich schopnost být osvícení. Víte, je to multidimenzionální fyzika a je samým středem jejich reality a spirituality. Oni také vědí, že vy tomu moc nerozumíte, protože to dalece přesahuje to, co si dovolíte přijímat jako pravdu. Tak kde mám začít? 

     Kvantové čočky

Začněme tím, co jsem vám řekl už dříve. Tím prvním velkým objevem, který není tak vzdálený, je něco o čem mluvím asi tak dva roky. Je to myšlenka, která není nová, a tou je schopnost vidět a měřit kvantovou energii. Dovolte nám to přeformulovat. Je to schopnost jasně vidět a měřit vzorce v multidimenzionální fyzice. Jakmile vystoupíte ze 4D (vaše realita), přijetí toho bude jako neurčitelná vířící bublina věcí, které nedávají lineární smysl – a to je velmi matoucí pro každého, kdo chce jednoduše zůstat ve 4D. Umíte si představit, že byste pozorovali věci, které se chovají způsobem, který je „nemožný“? Toto by se stalo multidimenzionální realitou. Mozek si na to bude muset zvyknout a také to udělá. Představte si, že byste před pouhými 200 lety vyprávěli obyvateli Nové Anglie, že jednou bude moci posílat hlasy a pohyblivé obrázky vzduchem, a že celý svět ho bude moci okamžitě slyšet a vidět. Dnes vás to neohromuje, protože je to vaše realita. Ale on by tomu ani nevěřil a o vás by si myslel, že jste přišli o rozum! Jednoduše to nebylo v tehdejším přijímání reality kvůli tomu, na co byli lidé v té době zvyklí. 

Lidské bytosti chtějí počítat dimenze. Vidí mnoho možností a seskupují je do krabic s přiloženými čísly. Toto je lineární koncept, a pro multidimenzionální budoucí myšlení není vůbec přesný. Avšak bude to tak správné, protože to vyhovuje vaší „fyzikální hladině komfortu“. Pomáhá vám to identifikovat energie, které cítíte a pomáhá vám to rozškatulkovat jednotlivé problémy. Ale pravda je takováto: Když jste dostali minulé čtyři rozměry, tak všechno, co následovalo, se samo nepřetržitě modifikovalo. Všechno je v pohybu, proto se to může zdát nepohodlné pro ty, kteří potřebují stálost linearity. Není to lineární a není to počitatelné [nemůžete počítat prostory za těmi čtyřmi lineárními, které máte]. Je to jakási polévka dimenzionální energie, která se neustále mění a reaguje sama se sebou. Nakonec tyto energie spatříte jako „kvantové vzorce“. 

Tyto kvantové nebo multidimenzionální vzorce budou viditelné přístroji, které budou navrženy s kvantovými čočkami. To bude zahrnovat něco, co nazveme kryo-energie. Jedná se o technologii super chlazení a už dříve jsme řekli, že věda super chlazení má potenciál umožnit tento vynález a samotné čočky budou vyrobeny z plazmy. A teď přijde část toho, o čem už jsme mluvili dříve, takže to není nové. Nové je to, že spojujeme tyto věci dohromady tak, abyste spatřili lepší tok toho, co přichází a proč.

Proč je tento vynález tak důležitý? Dovolte mi ještě jedno odhalení - až dojde k tomuto objevu, tak tyto kvantové čočky ještě nebudou použitelné pro fyziku. Ve skutečnosti se začnou používat nejprve v astronomii. Ale nakonec, až se zmenší a začnou se používat k pozorování života, věda spatří kvantové vzorce všude! Lidstvo je spatří v celé přírodě a i v Merkabě lidské bytosti! Představte si, že vidíte 8 metrů široký kvantový vzor okolo každého člověka! Vidíte začátek nových, základních vědeckých otázek? „Je to život nebo fyzika? Musíme redefinovat, co je to život?“

     Další dva zákony

Schopnost vidět kvantové vzorování povede k druhému velkému objevu ve fyzice – objevu dvou dalších zákonů. Tyto zákony, jak už jsme vám řekli, jsou silné a slabé multidimenzionální síly. To zvýší počet zákonů známé fyziky na šest (nyní máte pouze čtyři) a umožní vznik konceptu multidimenzionálních zákonů. Tyto chybějící zákony začnou vysvětlovat jednu současnou záhadu – chybějící energii v kosmu. Je to také počátek pochopení duchovnosti ve fyzice, ale to přijde až později.

Tyto dva nové zákony poskytnou plné vysvětlení energie, kterou vidíte ve vesmíru a ve vaší galaxii. A teď vám chci předat některé informace, které jsme ještě nikdy dříve nevysvětlovali. Máte sklon vzájemně zaměňovat slovo vesmír a galaxie, jako by to bylo totéž, ale není. Fyzika ve vaší galaxii není nutně stejnou fyzikou ve všech galaxiích. Proto má rada pro vás zní, abyste omezili své vědomosti a studium jen na svou vlastní galaxii. Věřte mi, že je tady toho hodně k vidění!

Co vám přinesou tyto dva zákony? Tím prvním je vysvětlení, co to je temná hmota v nezměrnosti vesmíru. Multidimenzionální energie je mocná, ale neodpovídá lineárním modelům. V minulosti se na atribut temné hmoty pohlíželo jako na obrovskou energii [založenou na tom, co dělala s objekty v jejím okolí], ale dostala chybnou nálepku jako součást newtonovského systému založeného na 4D, a tak tomu není. Je to nelineární systém, který je součástí multidimenzionální fyziky. Tato multidimenzionální část atomu ještě není pochopena. Je tam energie, ohromná energie, a pravda o tom bude vysvětlovat to, co astronomové pozorují na obloze jako temnou hmotu.

Tou druhou věcí bude poznání, že tyto dva nové zákony fyziky vám nakonec přinesou to, co jste vždy chtěli – volnou energii. Intuitivně jste věděli, že energie, kterou jste na planetě vytvořili, je jakýmsi archaickým způsobem dokonalá? Kopání do země kvůli spalování je zastaralé. Všechno se to týká tepla, že? Všechno se točí kolem vytváření pohybu s teplem, že? Víte, jak vyrobit energii. Chystám se na prohlášení. Všechno, co jste si mysleli, že právě teď víte o energii, bude jednoho dne vypadat jako doba, kdy jste vynalezli kolo nebo dokonce oheň. Tak je to zastaralé! Až odemknete tuto část multidimenzionální fyziky, budete schopni vytvořit neomezenou energii velmi kultivovaným způsobem, bez výbuchů nebo tepla.

Někteří by řekli, že některé současné vynálezy na planetě to už udělaly. Ani se tomu nepřiblížily! Věřte mi - ani trochu. Nechápete jemnost způsobu, jakým zaťukat na multidimenzionální síly. Nemáte nástroje a nedokážete vidět, co právě děláte. Jednoduše ještě nejste tak daleko. „Ale Kryone, my víme, jak odemknout energii atomu. Máme nukleární sílu.“ [Kryon se směje.] Opravdu? Vy víte, co to je nukleární síla? Je to kontrolovaná exploze, takže můžete vyrábět teplo! Není to elegantní, je to pro vás nebezpečné, a jsou zde vedlejší produkty, které mohou ublížit lidské bytosti. To je vaše představa dobré věci? Jen uvažte: Jedná se o kontrolu velmi nebezpečné exploze, abyste vyrobili páru – nejdražší parní stroj na světě! Nukleární síla? Nemáte o ní ani ponětí.

Dovolte mi, abych vám dal příklad. Řekněme, že někdo na jiné planetě objevil piano (předstírejte se mnou). Objevili, že by mohl vydávat velmi zajímavý zvuk. Řekněme, že tento zvuk byl pro stvoření, které jej v tomto vesmíru objevilo, nový, a zjistilo, že dokáže tento zvuk vytvořit, když pustí piano z druhého poschodí budovy! Zvuk nárazu a zvuk lámajících se strun vytváří hudbu. To je nukleární síla. Nemáte tu eleganci, abyste věděli, jak hrát na klávesy atomu. Nevíte, jak nalézt multidimenzionální vibrace, které pracují společně, což pomalu a elegantně uvolní tolik energie, kolik budete potřebovat – koncert koordinované energie! A teď poslouchejte, protože přichází nápověda pro fyzika, který si přečte toto poselství v budoucnu. Nebudete uvolňovat energii, abyste vyrobili teplo. Naopak, místo toho vyrobíte energii, která bude dávat příkazy objektům okolo. Budete kontrolovat hmotu! Představte si to.

     Propojenost s tvořivým zdrojem

Třetím objevem bude to, čemu říkám propojenost s tvořivým zdrojem. Je to laskavý postoj ve stvoření – inteligentní design a něco víc. Je ve struktuře atomu. Je to „Bůh v atomu“. Je to objev, který bude tak zásadní, že otřese náboženstvími planety, a to ne v negativním smyslu, protože Bůh se jednoduše stane pro všechny větším.

Objev, že Bůh má doslova svou roli ve fyzice, bude prokazatelný. Souvislost s tvořivým zdrojem vytváří projev laskavosti ve způsobu, jakým fyzika funguje. Fyzika s postojem! Přijde poznání božskosti ve hmotě. A to je jen začátek! Nedokážu vám říci, kdy se tak stane, protože toto je začátek důkazu Boha ve všem.

 „Kryone, naštve to organizovaná náboženství?” Ne! Spojí je to dohromady. Planeta již je monoteistickou – jeden Bůh. Ve všech doktrínách všech náboženství je jeden Bůh. Už jste opravdu připraveni na to, co přijde dál. Náboženství na celé planetě již přiznávají stvoření od jediného Boha. To bude hudba pro jejich uši! Důkaz Boha ve veškeré hmotě nevyvede duchovno z míry, ale spíše je spojí dohromady. Budou oslavovány společné rysy a doktríny se budou pomalu měnit. Společné rysy a synchronicita víry. Vidíte? Ale předtím, než se tak stane, musí být vzájemná propojenost. Tyto věci se neuskuteční, dokud jeden druhého zabíjíte a jeden druhého ve velkém měřítku nenávidíte. Ale to už konec konců víte, že?

Co se stane s lidskými bytostmi, když spolu nemají nic společného? Mají sklon se oddělovat a dokonce jeden s druhým válčit. Co se stane lidským bytostem, když zjistí, že mají všechny něco společného? Mají sklon se sjednotit, sdílet zdroje a oslavovat, co mají. Víte, jak by to mohlo ovlivnit planetu Zemi? Víte, jak by to mohlo ovlivnit vás? Staré duše, na tohle jste čekali. Opravdu jste očekávali, že by to mohlo přijít z fyziky? Bude to tak! Proč by nebylo? Proč by to tak nebylo? Jestliže studium všech věcí a toho, jak fungují, odhalí Boha ve všem, nebylo by to propojení? To dává smysl. Společným jmenovatelem pro všechny věci je láska.

     Fyzika vědomí

Čtvrtým hlavním objevem na planetě bude ten, který asi přijde jako poslední. Bude to uvědomění si, že lidské vědomí je atributem multidimenzionální fyziky. Lidské vědomí, tu nepolapitelnou energii, bude možné spatřit jako multidimenzionální kvantovou fyziku se zákony a pravidly, které lze pochopit, použít a užívat.

Vidíte, jak daleko se můžete dostat? Vidíte, co už udělali Plejáďané? Chápete, proč ti z hvězd budou stát v pozadí a čekat, dokud neobjevíte to, co znají oni? Oni vám to nepředají. Se svobodnou vůlí musíte udělat tyto objevy ve vaší realitě. Ale ty možnosti jsou již zde. Tyto nové objevy ve fyzice na vás čekají, ale museli jste překročit značku precese rovnodennosti. To byl milník, který signalizuje, že jste minuli starou energii a jste schopni nastartovat proces řešení pozemských problémů. To zahrnuje možnost skutečně změnit lidskou povahu, dovolující velice malou tendenci k válce.

Už dříve jsme vám řekli, že bude velký nápor staré energie proti nové a menší války napříč planetou - jak mezi starými historickými nepřáteli, tak i starým historickým vědomím. Až se to všechno zklidní, teprve potom dojde k těmto objevům. Nedělejte si starosti s načasováním, protože často starší generace se starými představami bude muset odejít, aby uvolnila místo té nové. Řekli jsme to už dříve. Důvod, proč vám tyto vynálezy mohou být předány jen v nové energii, je ten, že s vyzrálejší lidskou povahou nebudete mít sklon řešit tyto problémy za pomoci zbraní! Místo toho budete mít sklon objevovat, jak vás mohou nakrmit a obléci a vytvořit energii pro obyvatelstvo, které se rozhodlo žít bok po boku ve spolupracující snášenlivosti.

Je to nádherné, že? Kdybyste se zeptali nějakého Plejáďana, řekl by vám, jaké to je, mít všechny tyto věci a získat je přímo z atomu - včetně Boží laskavosti.

Nakonec se také budete muset podívat na chemii jako na odvětví fyziky. Konec konců, všechny chemické látky na planetě, všechny substance na planetě, se chovají podle zákonů fyziky. Kvantové čočky ukážou multidimenzionální život ve všech věcech, takže chemismus biologie bude následovat nová fyzikální pravidla. DNA je velmi zvláštní. Je to kombinace všech věd na planetě. Má multidimenzionální atributy; je kvantová a má v sobě semena tvořivého zdroje. Zamyká do své paměti vše, co jste kdy byli a budete. Je to nejsložitější multidimenzionální stvoření na planetě a nakonec učiníte další objev – koherentní DNA.

Aha, doktor chce vědět [odvolává se na Dr. Todda Ovokaityse, který je přítomen] co to je. Koherentní s čím? „Nemůžeš to tak nechat, Kryone. Nemůžeš říci koherentní DNA, aniž řekneš, s čím je koherentní.“ Takže vám odhalím kousek z toho, co on už viděl ve své práci. Multidimenzionální DNA, pokud je koherentní s určitým konkrétním dimenzionálním atributem, vytvoří něco, na co budete hledět jako na kouzlo! Nazvali byste to kouzlem, protože spatříte lidskou DNA, jak se začíná zdánlivě rozvíjet. Tyto rozdíly doslova prodlouží život až na čtyřnásobek. Rozdíl mezi DNA pracující na 30 procent a na 90 procent je dimenzionální vyrovnání, kterému budeme říkat koherentní DNA. A teď vím, že většina z vás ničemu z toho nerozumí, ale on ano, a to je také důvod, proč zde sedí, a také pro ty, kteří si toto poselství poslechnou v budoucnu.

Nakonec mi dovolte říci vám toto: Kryonovy channelingy budou zachovány [archivovány] navěky. Nikdy nezmizí. Dlouho po tom, co můj partner odejde, bude zde jakási ezoterická knihovna, a mezi ostatními věcmi bude uložen i můj dnešní channeling.

A teď, staré duše, toto je výzva pro vás. Až se vrátíte (znovu se inkarnujete – pozn. překl.), chci, abyste jej vyhledali, a hned vám řeknu důvod. Je to proto, že věci, o kterých jsem vám dnes vyprávěl, budou důkazem, že toto je reálná komunikace. Jestliže uvidíte třeba i jen jedinou z věcí přijít způsobem, jakým jsem vám to řekl, popostrčíte další objevy – začnete totiž pátrat i po těch ostatních věcech. Dnes možná ještě ničemu z toho nerozumíte, ale v dalším nebo možná až přespříštím životě tomu porozumíte. Tyto informace nikdy nezestárnou. V budoucnu přijdou způsoby, jak slyšet, vidět a číst toto poselství, které si ještě ani nedokážete představit. Budoucnost bude naprosto odlišná, ale tyto informace nezmizí. Věci, které říkám a prezentuji dnes, budou za čas prokázány, a vy budete zde a uvidíte to. Když uslyšíte slovo „Kryon“, chci, aby vaše Akáša zpozorněla! Tímto způsobem začnete pátrat po tom, co to slovo znamená, a potom se vám možná připomene energie tohoto dne, na tomto místě, při tomto setkání, kde jsem vám řekl, že přijde čas, kdy objevíte Boha ve všem.

Vidíte, jak to začíná tvarovat vzestupující planetu? Jakmile to jednou objevíte, nemůžete to popřít. Nemůžete vymazat, co jste objevili. Nemůžete to potlačit, protože to budou vědět všichni, a nikdo to nebude moci použít proti vám. Celá planeta začne pomalu měnit svůj pohled na to, kdo je zde a proč.

Zeptejte se Plejáďanů, protože oni si tím vším prošli. Můžete se zeptat: „Měli oni tyto vynálezy? Znali všechny tyto věci?“ Samozřejmě! Tyto a ještě mnoho dalších. Nevyprávěl jsem vám o dalších 500 letech [Kryon se směje.] Těch prvních 500 je pro vás pro dnešek docela dost.

Je toho tady tolik a všechno se to točí kolem vás. Všechno. To člověk učiní tyto objevy. To člověk bude mít z těchto objevů přínos. Čekaly jste velmi dlouhou dobu, staré duše, na tento začátek. Oslavte jej!

KRYON