Hovory s Bohem a Nová duchovnost

     V polovině  90. let minulého století, tedy před cca 15 léty, byly v USA a později i v Česku,  vydány poprvé  knihy „Hovory s Bohem 1.-3. díl“,později knihy „Co si Bůh přeje“ a  „Přijímání Boha“ a před několika léty úžasná kniha „Bůh, na kterého čekáme“. Je to více jak 1400 stran informací, které Bůh prostřednictvím autora N.D.Walsche sděluje celému lidstvu. Jsou to úžasná, nesmírně poučná sdělení, která Bůh říká o sobě, o celém stvoření, o lidstvu a pro lidstvo. Knihy lze najít v celém znění na www.andele-svetla.cz

     Těžko lze do této stručné informace zahrnout vše podstatné. Co je asi nejvíce důležité je pochopení, že nás všechny bez rozdílu Bůh miluje, že jsme jeho součástí a jsme s ním v jednotě a že máme nesmrtelnou duši. S Bohem se můžeme setkávat ve svém nitru, nepotřebujeme k tomu žádné chrámy a vnější obřady.

     Je důležité si uvědomit, že nejsme jen hmotné tělo, které podléhá smrti, ale že jsme duše, mysl a tělo ve své trojjedinosti. To co skutečně jsme, po všechny časy, je především nesmrtelná duše, jsme částečkou Boží podstaty. Duše je v podstatě duch, čistá jiskřička Boží, v individualizované části Boží duše. V této duši je ponořeno i naše hmotné tělo, duše tedy přesahuje hmotné tělo (podobně jako aura).

     Náš Bůh a Stvořitel všeho co existuje, je jen jeden Bůh i když mu různá náboženství dala různá jména-Bůh, Bůh Otec, Hospodin, Jehova, Alláh, Brahma a mnoho jiných, nebo je také označován za Nejvyšší Inteligenci. Je třeba zdůraznit, že vše co se děje je řízeno, s respektováním naší svobodné vůle. Nic není náhoda. Nejsme ničí obětí. Vše je dokonalé k tomu, abychom poznali co jsme a abychom si vytvářeli tu nejkrásnější verzi té nejkrásnější představy o tom, čeho chceme dosáhnout.

     Náš Bůh (Otec) je pro nás lidské bytosti především Stvořitel, který tvoří myšlenkou, slovem a činem. Na prvopočátku, před tzv. "Velkým třeskem", byl Bůh v podobě nesmírně koncentrované čisté energie a z této energie vzešlo vše, co v celém stvoření existuje. Vše je energie. Myšlenka a slovo je také energie, zdánlivě pevná hmota je také forma energie. Energie má své vibrace a vše je v neustálém pohybu a v evolučním vývoji. Vše je také živé od buňky počínaje až po planety, hvězdy a další vesmírná tělesa. Atom sám je vesmír v malém- mikrokosmos. Platí zde zákon, co je nahoře, je také dole. Vše je Bůh a neexistuje nic co Bůh není. Celé Stvoření představuje tedy tělo Boha. My jsme jako lidé „ponořeni“ do jeho těla a v nás lidech se zase nachází Boží podstata-duch a duše.

     V okamžiku tzv. "Velkého třesku", před 14 mld. let, jak předpokládají vědci, vytvořil Bůh  ve zlomku sekundy tento vesmír ve své komplexnosti,  který se ale neustále vyvíjí. Současně odloučil ze sebe nesmírný počet částeček své Boží podstaty a vytvořil tím nesmrtelné duchy ke svému obrazu. Tito duchové mají svobodnou vůli a schopnost tvorby svého života podobně jako Bůh, tedy myšlenkou, slovem a činem.

     Bůh chtěl poznat sám sebe z vlastní zkušenosti, vnímat sám sebe jako celek. Bůh si našel řešení. Protože neexistuje nic, čím  Bůh není, musel sám ze sebe stvořit něco, co vypadá jako „něco jiného“. Udělal to tedy tak, že se rozdělil na nesmírný počet menších částí, z nichž každá je něčím jiným než úplností Boha. Jedině tak může každá část poznat úplnost Boha a úplnost Boha zase může poznat každou jednotlivou část, takže Bůh může vnímat, kým a čím je. A tak Bůh stvořil relativní sféru (ve které žijeme jako lidé) a spolu s ní relativní zkušenost (láska a strach, dobro a zlo, milovat a nenávidět atd.). Každá část Boha teď může prožívat sama sebe jako to, čím je ve vztahu k tomu, čím je všechno ostatní a tak může poznávat jak svou individualitu, tak i úplnost Boha.

     Protože v tzv. absolutní sféře, kde je Bůh a další božské bytosti, existuje jen láska a vědění, nejsou zde žádné zkušenosti ani zážitky. Vědění je Božským stavem, ale největší radost je bytí. Bytí lze dosáhnout jedině zkušeností. Abychom mohli toto bytí zakoušet, stvořil pro nás Bůh fyzický vesmír a systém relativity, který ho řídí. My lidé to známe jako život na této planetě zemi.

     Různá náboženství popisují vlastnosti Boha různým způsobem. Pro nás křesťany je nejznámější posvátnou knihou Bible, která je rozdělena na dvě části, Starý zákon a Nový zákon. Křesťanství se týká Nový zákon. Bůh je všemohoucí a vševědoucí. Starý zákon líčí Boha i nesprávně jako Boha, který vyžaduje oběti, Boha mstivého, zlostného, žárlivého, který po nás stále něco chce, který někdy schvaluje i násilí, který upřednostňuje některé části lidí a trestá ty ostatní. To všechno jsou ale zkreslené informace a vytvořené mýty, které se dostaly z ústních sdělení do písemné podoby posvátných knih i jiných náboženství. Ve svém důsledku ženou stoupence těchto náboženství proti sobě, protože jak tvrdí představitelé těchto náboženství, jen to jejich náboženství je „správné“. To je tedy „staré“ pojetí Boha. Důsledkem toho je, že jsme nedokázali jako lidstvo vytvořit spravedlivou společnost, ani radostnou a harmonickou civilizaci, nemluvě o světovém míru.

     Bůh  nazývá duchovní proces, který lidstvo podstoupí, jako  Novou duchovnost, která se rozšíří nejen do sféry náboženství, ale do všech oblastí života, protože vše je projevem duchovnosti.

     Bůh je absolutní láska, všechny bytosti miluje bez rozdílu, nikoho netrestá a ví, že se k němu jednou vrátíme očištění, láskyplní, milující a vždy milovaní do božské sféry.

     Bůh je naše jednota, my jsme jeho součástí a on je svou Boží podstatou v nás a tvoříme s ním navždy jednotu. Máme nesmrtelnou duši.

     Bůh je naše radost, umožňuje nám prožívat v lidských tělech různé aspekty života v relativním světě, které máme nebo chceme prožít.

     Bůh je svoboda, dal nám svobodnou vůli, kterou respektuje. Zároveň ale také existuje vesmírný zákon, který platí pro všechny bytosti ve Stvoření a jehož překročení má své karmické důsledky v našich životech.

     Bůh je mír a pokoj, poznáním skutečného Boha a jeho podstaty a vlastností lze dosáhnout míru a pokoje na celé planetě Zemi tak, jak to už dávno existuje na mnohých vyspělých planetách ve Vesmíru.

      Do Božího plánu dokonale zapadá také proces reinkarnace, která  je dobře známá a pochopena ve východních náboženstvích a byla dobře známá na počátku i křesťanům. Na koncilu roku 553, při výběru evangelií, které patří do Nového zákona, byla reinkarnace  vyřazena z tohoto učení a nahrazena posledním soudem. Ve skutečnosti dochází od našeho prvního hmotného života na některé planetě k opakovanému rození a životech v hmotných tělech, protože ve velké většině jsme porušili některá ustanovení vesmírného zákona  a tyto následky si musíme prožit a odčinit zpravidla i v následujících životech. Téměř všichni máme za sebou stovky inkarnací, protože něco napravit a odčinit lze jen v hmotných tělech. To co si máme napravit a odčinit se nazývá karmou.

     V okamžiku smrti lidského těla vystupuje z těla tzv. astrální tělo, které vypadá podobně jako tělo hmotné, spolu s duší a vstupuje do jiné duchovní dimenze. Jasnovidci mají schopnost vidět tuto bytost a rozmlouvat s ní. Duše=naše skutečné Já si hned uvědomí, že se pomoci myšlenky dostane kamkoliv, na kohokoliv si vzpomene může, být u něho hned a dokonce může být na několika místech současně. Duše má pocit neuvěřitelné svobody a lehkosti. Vše tvoří myšlenkou.  Duše se ujmou příslušné bytosti, andělé a mohou být přítomni i naši zemřelí rodiče, příbuzní a přátelé a pak předstoupí před svou „mateřskou bytost“ a je ji promítnut celý uplynulý život včetně chyb a omylů a také dobrých skutků.

     Duše se následně připravuje na další inkarnaci a pro tento účel je vypracován jejími duchovními rádci karmický scénař v několika variantách, který obsahuje příslušné karmické mezníky. Duši je vybráno místo narození a rodiče, pohlaví a po odsouhlasení (zde je to projev naši svobodné vůle) vstupuje duše do nového zárodku. Paměť je této duši „vymazána“, takže novorozeně začíná svůj život s čistým štítem. Člověk je veden v životě svým svědomím, intuici a svou mysli.

     Úkolem člověka je tvořit svůj život, poznat co jsme  a vytvářet si tu nejkrásnější verzi té nejkrásnější představy  o tom, čeho chceme v životě dosáhnout.

     Pamatuj! Co zaseješ, to sklidíš. Chovej se k druhým tak, jak si přeješ, aby se oni chovali k tobě. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Kdo seje vítr, sklízí bouři. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.

     Lidstvo se nechová dobře k životu na planetě Zemi. Ničíme přírodu, ničíme planetu a ničíme se jako lidé navzájem. To vše bude muset skončit, máme-li přežít.

     Bůh nám radí:

-abychom se pravidelně modlili, meditovali a tiše naslouchali své duši, protože největším

  přáním duše je splynout s Božstvím

-zdravě jedli

-denně cvičili

-vystřihali se kouření,  pití alkoholu, užívání drog

-uvědomovali si posvátnost života a uctívali vše co je inspirováno Bohem.

     Co znamená Nová duchovnost ?

-Znamená to, že jsme všichni součásti jednoho celku, jednoho Boha.

-Znamená to, že existuje jen jeden Bůh a tomu je lhostejné, zda jsme katolíci, protestanti,

 židé, muslimové,   hinduisté nebo mormoni.

-Znamená to, že pokud budeme milovat jeden druhého, všechno ostatní se přidá. Znamená to,

  že nikdo není lepší  než druzí.

-Znamená to, že přírodní zdroje patří všem lidem na světě.

-Znamená to , že nikdo nic „nevlastní“, ani zemi ani lidi.

-Znamená to, že svoboda  je podstatou  Života.

-Znamená to, že láska si neklade žádné podmínky a že nemá žádná omezení.

-Znamená to, že radost je přirozeným stavem lidského bytí a že ji nejlépe prožíváme, když ji

  dáváme jiným.

     Nová duchovnost přináší nové pohledy na Boha. Zítřejší Bůh:

-Od nás nevyžaduje, abychom v něho věřili.

-Mluví neustále s každým člověkem, záleží jen na nás, jestli ho dokážeme ve svém nitru

  slyšet.

-Nemá pohlaví, velikost, tvar barvu ani žádnou jinou vlastnost individuální živé bytosti. Bůh

 je proces, jemuž se říká Život.

-Neustále se mění.

-Není od ničeho a nikoho oddělen, je všudypřítomný. Je alfou a omegou, začátkem a koncem-

  vším co kdy bylo, co je a co kdy  bude.

-Nic nepotřebuje.

-Nevyžaduje, aby mu někdo sloužil, neboť je služebníkem veškerého Života.

-Každého miluje a nikoho neodsuzuje a netrestá.

     Kdy a jak se zbavíme falešných představ pojetí Boha a nahradíme ho novým Bohem záleží na stavu nitra každého z nás. Zbavme se strachu a pocitu viny a nahraďme je láskou, dobrem, soucitem, pochopením, radostí.

     Co ještě můžeme okamžitě udělat pro sebe a tím pro ostatní bytosti?

- Nekritizujme, nepomlouvejme nikoho, protože nevíme, co si má duše v daném těle prožít.

- Neroznášejme poplašné zprávy, jsou zdrojem negativní energie.

- Každou zápornou myšlenku a větu utněme třeba v půli a dokončeme ji kladně. Myšlenka a

  slovo je energie a tvorba.

- Odpouštějme, odpouštějme, odpouštějme druhým, ale i sobě.

- Vnesme do svého života mír a harmonii.

- Uznejme, že jsou si všichni rovni a chovejme se podle toho.

- Uctívejme veškeré životní formy na planetě Zemi.

- Nedávejme žádnou energii strachu, temnotě nebo davové hysterii.

- Kráčejme s nohama na zemi a s hlavou v oblacích.

     Na zemi  postupně vznikají „občanská hnutí za osvobození duše“ a Týmy lidstva, které budou rozšiřovat na základě Nové duchovnosti učení pravdy a lásky a ukazovat cestu k Bohu, cestu k Životu.

     Osvícení poslové Boží budou hlásat: „Já jsem ta Cesta, Pravda a Život. Cesta k Bohu, Pravda o Bohu a Život věčný s Bohem. Následujte mne“ !

     Tvoříme jednotu s Bohem a spolu navzájem, jsme více než bratři a sestry, protože Já jsem Ty a Ty jsi Já.

Jan Heczko

červen 2011

Atributy monoteistických náboženství a Nová duchovnost

Napsal Jan Heczko

Duben 2014